- Petr Zajíc ,
- 21. 07. 2026
top zprávy
Nebyla to obyčejná namátková kontrola. Antidopingoví komisaři, kteří během Tour de France probudili Tadeje Pogačara a Jonase Vingegaarda uprostřed noci, měli v ruce mimořádné povolení francouzského soudu. Mezinárodní testovací agentura ITA ovšem důrazně varuje, že rozhodnutí soudu neznamená, že některý ze závodníků dopoval.
Noční návštěva antidopingových komisařů u lídra Tour de France Tadeje Pogačara a jeho největšího soupeře Jonase Vingegaarda dostala podstatně vážnější rozměr. Kontroloři nepřišli na základě běžného testovacího plánu. Mezinárodní testovací agentura ITA si ještě před jejich zásahem vyžádala povolení pařížského soudu. Vingegaarda probudili kolem druhé hodiny ranní, Pogačara přibližně v pět, a to v noci z 18. na 19. července před patnáctou etapou. Dánský cyklista později uvedl, že odběr a související procedura zabraly asi čtyřicet minut, Slovinec už podle svých slov neusnul a měl za sebou jen zhruba čtyři hodiny spánku.
Podle informací francouzského deníku L'Équipe požádala ITA o souhlas soudce, jenž rozhoduje o otázkách svobody a zadržení. Prokuratura následně agentuře AFP potvrdila, že soudce noční kontroly skutečně povolil. Podle zdroje z antidopingového prostředí přitom šlo vůbec o první uplatnění tohoto postupu, zavedeného do francouzského práva v roce 2015.
Právě okolnosti rozhodnutí vyvolávají otázky. Francouzské právo umožňuje podobný zásah v místě, kde sportovec přespává, jen za přísných podmínek. Soudce musí posoudit, zda existují „závažné a vzájemně se podporující indicie", že dotčený sportovec porušil nebo se chystá porušit antidopingová pravidla, a zároveň musí hrozit ztráta důkazů. Nešlo tedy o libovůli komisařů. ITA musela soudu předložit argumenty, které považoval za dostatečné.
Co přesně v žádosti stálo, ovšem agentura odmítá zveřejnit. „ITA se nemůže vyjadřovat k obsahu žádosti adresované soudu ani ke konkrétním okolnostem, které k ní vedly," uvedla organizace v odpovědi pro dánský web Feltet. Zároveň se snaží brzdit spekulace, podle nichž je soudní povolení automaticky známkou konkrétního dopingového podezření. „Skutečnost, že bylo uděleno povolení k provedení noční kontroly, by neměla být vykládána tak, že se některý závodník dopustil porušení antidopingových pravidel," zdůraznila ITA.
Podle pravidel Světové antidopingové agentury WADA mají testy standardně probíhat mezi šestou ranní a jedenáctou večerní, mimo toto okno jen z opodstatněných důvodů. Jedním z možných vysvětlení bývá boj proti mikrodávkování látek s krátkou dobou zjistitelnosti, jejichž koncentrace do rána výrazně klesne. ITA však nepotvrdila, že právě takové podezření za kontrolami stálo. Noční a ranní zásahy se navíc podle magazínu Cycling Weekly neomezily na dvojici favoritů, testy kolem páté ranní prý absolvovali také jezdci nejméně dvou dalších stájí.
Část pelotonu považuje takový postup za nepřijatelný. Belgický cyklista Remco Evenepoel, po Vingegaardově odstoupení druhý muž průběžného pořadí, označil noční buzení za „nelidské" a „neuctivé". Kriticky se ozvala i asociace profesionálních cyklistů CPA, podle níž mohou kontroly narušit regeneraci, výkonnost i bezpečnost jezdců. Pogačar po Vingegaardově následném pádu dokonce připustil, že Dánův nedostatek spánku mohl sehrát určitou roli. Opačný pohled nabídl šéf stáje EF Education-EasyPost Jonathan Vaughters, jenž se v minulosti přiznal k vlastní dopingové minulosti a svědčil v kauze Lance Armstronga. Podle něj mohly podobné kontroly svého času výrazně omezit éru krevního dopingu.
Tým ukazuje na motorkáře, Vingegaard to odmítá. Kdo může za pád, jenž rozhodl o Tour?
