„Vyhrál bych víc, kdyby byli jen dva." Murray se s humorem ohlédl za érou gigantů

• Andy Murray se v rozhovoru ohlédl za kariérou v éře Federera, Nadala a Djokoviče
• Trojnásobný grandslamový šampion a dvojnásobný olympijský vítěz nelituje, že hrál právě proti nim
• Zmíněná trojice získala dohromady 66 grandslamových titulů
• Murray označil toto období za nejlepší éru mužského tenisu v historii
• Na rozdíl od Sereny Williamsové jakýkoli návrat na kurt vyloučil

Fantazie bez ztráty setu! Nosková rozdrtila sen Kosťukové a v českém derby si zahraje o nesmrtelnost

Éra, kterou by neměnil

Bývalý britský tenista Andy Murray se ohlédl za kariérou, kterou celou prožil ve stínu tří největších gigantů mužského tenisu. Skot byl v nejlepších letech hlavním vyzyvatelem Rogera Federera, Rafaela Nadala a Novaka Djokoviče, tedy trojice, která si mezi sebou rozdělila neuvěřitelných 66 grandslamových trofejí. Přesto tvrdí, že by na své cestě nic neměnil.

„Mohl jsem vyhrát víc, kdyby tu Roger, Rafa a Novak nebyli? Nejspíš ano, ale já se na to takhle nedívám," uvedl pro server Tennis365. A vzápětí přidal špetku humoru. „Vyhrál bych víc, kdyby jich bylo o jednoho méně, nebo ještě lépe o dva!" Sám totiž svou kariéru uzavřel se třemi grandslamovými tituly, dvěma olympijskými zlaty ve dvouhře a pozicí světové jedničky, a to vše v době, kdy proti sobě měl tři nejlepší hráče historie.

Vděčnost místo lítosti

Právě konfrontaci s takovými soupeři si dnes Murray považuje. „Byl jsem šťastný, že jsem mohl porazit Djokoviče na centrálním kurtu Wimbledonu. Byl jsem šťastný, že jsem si mohl zahrát proti Nadalovi na Roland Garros v době, kdy byl na antuce prakticky neporazitelný. A byl jsem šťastný, že jsem porazil Federera v olympijském finále," vypočítal Skot své nejcennější momenty.

Zapadá do nich i rok 2013, kdy Murray ukončil sedmasedmdesátileté čekání Británie na domácího wimbledonského šampiona, nebo o rok dřívější olympijské zlato právě po výhře nad Federerem přímo na wimbledonské trávě. Celou éru pak hodnotí jednoznačně. „Možná jsem zaujatý, ale pro mě to byla nejlepší éra, jakou jsme kdy v mužském tenise viděli. Tři hráči, z nichž každý získal přes dvacet grandslamů. Nejsem si jistý, jestli něco takového ještě někdy zažiju," prohlásil.

Návrat? Ani náhodou

Přestože sám přiznal, že by rád hrál dál, jeho tělo už mělo své. Když se letos ve Wimbledonu vrátila na kurt čtyřiačtyřicetiletá Serena Williamsová, mnozí si mohli položit otázku, zda by podobný krok nezvážil i Murray. Odpověď ovšem byla jasná. „Comeback? Panebože, ani náhodou. Jakkoli rád bych pokračoval, moje tělo bylo na kusy. Teď hraju golf, který je k němu mnohem šetrnější," zdůraznil.

Na Wimbledon, se kterým dřív spojoval hlavně tlak a očekávání, se tak dnes vrací s úplně jiným pocitem. „Jsem hrdý na to, čeho jsem v té době dosáhl. Dal jsem do toho úplně všechno a moje výsledky jsou vzhledem k tomu, odkud jsem přišel, docela úžasné," uzavřel Murray.

Konec dlouhého čekání. Alcaraz již vyhlíží termín i místo návratu