- Jan Matas ,
- 25. 06. 2026
Český fotbal vstřebává po vyřazení ze světového šampionátu velké překvapení. Útočník Patrik Schick se rozhodl uzavřít svou reprezentační kapitolu. Autor 26 branek v národním dresu to oznámil na sociálních sítích a zároveň zdůraznil, že tuzemský fotbal podle něj nutně potřebuje hluboké změny.
Rozhodnutí elitního střelce nepřišlo ze dne na den. O konci v národním týmu prý přemýšlel delší dobu a nešlo o unáhlenou reakci na čerstvé vyřazení. „Byla to cesta plná emocí, radostí, zklamání, vítězství i těžkých momentů. Vždy jsem se snažil odevzdat nároďáku maximum a reprezentovat naši zemi co nejlépe," uvedl Schick, jenž reprezentační dres oblékl celkem v 56 zápasech.
Odchází s hrdostí na to, co dokázal, ale i s obavami o budoucnost. „Český fotbal má na mnohem víc, než v posledních letech ukazuje. Je potřeba se podívat pravdě do očí a změnit řadu věcí, které dlouhodobě nefungují," zdůraznil. Kritiku přitom nevnímá jako útok. „Neříkám to ze zlosti nebo zklamání. Říkám to proto, že mi na českém fotbale záleží," vysvětlil na závěr svého loučení.
Útočník německého Leverkusenu se s národním týmem loučí jako jeden z nejlepších ofenzivních hráčů české historie, který se díky své střelecké potenci pevně usadil na předních příčkách historických tabulek. Proslavil se hlavně fenomenálními výkony na evropských šampionátech.
Zazářil zejména na odloženém Euru 2020, kde se pěti přesnými zásahy stal po boku Cristiana Ronalda nejlepším střelcem turnaje. Jeho úchvatná trefa z poloviny hřiště proti Skotsku navíc vstoupila do fotbalových dějin. Lob tehdy ovládl anketu UEFA o nejhezčí gól mistrovství a vysloužil si i nominaci na prestižní Cenu Ference Puskáse pod hlavičkou FIFA. Formu si přenesl i na šampionát v Německu v roce 2024, kde se brankou do sítě Gruzie osamostatnil v čele národních historických tabulek. Překonal tehdy Milana Baroše a stal se nejlepším českým střelcem v historii mistrovství Evropy.
Závěr reprezentační kariéry ovšem přichází v rozbouřeném období. Český tým nejen vypadl na MS ve skupině s jediným získaným bodem, ale opět se hovořilo také o jeho herním projevu. A stejně jako v posledních letech byl součástí těchto debat právě Schick. Přestože se od ofenzivní hvězdy vždy čekaly takřka zázraky, na hřišti to i vinou zranění a nesedícího herního systému drhlo a útočníkův ofenzivní potenciál nebyl naplno využíván.
Právě v tom tkví hořkost jeho odchodu. Hráč, jenž na velkých turnajích psal pro český fotbal nejkrásnější kapitoly, opouští reprezentaci ve chvíli, kdy se kolem ní stahují mraky. A jeho výzva k zásadní proměně tak zní o to naléhavěji.