- Jan Matas ,
- 20. 04. 2026
top zprávy
Velké výsledky zná každý, ale ty menší příběhy často zapadnou. Biatlonová sezona 2025 26 nabídla spoustu momentů, které se do hlavních titulků nevešly, ale o to víc stojí za pozornost. Portál Český biatlon jich vytáhl jedenáct a my si je teď postupně připomeneme, platí?
Tereza Voborníková skončila celkově dvanáctá, jenže to číslo úplně nevystihuje její formu v závěru ročníku. Když se podíváme čistě na březnové závody, patřila mezi absolutní špičku a byla pátou nejúspěšnější ženou Světového poháru.
Před ní se udržely jen hvězdy jako Lisa Vittozziová, Julia Simonová a sestry Elvira Öbergová a Hanna Öbergová. Formu tedy načasovala přesně ve chvíli, kdy se sezóna lámala.
Silný příběh napsal i Vítězslav Hornig. Ve stíhačce v Ruhpoldingu startoval až z osmadvacáté pozice, ale díky osmnácti zásahům a solidnímu běhu se posunul na jedenácté místo. Když se ten závod rozebere do detailu, jeho výkon by v izolovaném hodnocení stačil na druhou příčku. Lepší byl jen Dmytro Pidručnyj.
Lucie Charvátová si sezonu rozfázovala do několika zásadních momentů. V Östersundu zajela šesté místo ve stíhačce, čímž si připsala nejlepší výsledek ve čtyřpoložkovém závodě.
V Ruhpoldingu pak poprvé v kariéře odstřílela štafetu bez jediné chyby a navíc svůj úsek vyhrála. Právě větší jistota na střelnici byla tím, co její výkony posunulo na novou úroveň.
Zkušenost a vytrvalost znovu ukázal Michal Krčmář. Svým dvacátým startem na zimních olympijských hrách dorovnal rekord Kateřiny Neumannové a přidal k tomu i silný výsledek v podobě šestého místa v hromadném startu. To je jeho nejlepší výsledek za poslední tři roky a důkaz, že pořád má co nabídnout.
V Östersundu se české biatlonistky po sedmi letech vrátily na stupně vítězů ve štafetě. Kromě samotného výsledku zaujala i kuriózní situace, kdy pořadatelé zaměnili druhý a třetí stupínek.
Mikuláš Karlík se během sezóny proměnil ve stabilního sběratele bodů. Hned jedenáctkrát se dostal na bodované příčky, několikrát si posunul osobní maximum a do dalšího ročníku vstoupí se sérií šesti závodů v řadě na bodech.
Velký příslib ukázala i Ilona Plecháčová. V devatenácti letech si díky životnímu výsledku v Novém Městě na Moravě zajistila účast v hromadném startu Světového poháru. Původně měla přitom namířeno na evropský šampionát, ale jedním výkonem změnila plány i vlastní trajektorii.
Smíšené štafety dlouho nepřinášely radost, ale tentokrát se to změnilo. Tomáš Mikyska spolu s Charvátovou dotáhli český tým na šesté místo, čímž vyrovnali maximum v této disciplíně. Mikyska navíc ovládl závěrečný úsek a podpořil to extrémně rychlou stojkou.
Hornig se během sezony zapsal ještě jedním výrazným momentem. Risk s novou pažbou se vyplatil a ve sprintu v Le Grand Bornand předvedl střelbu, která snesla srovnání s absolutní špičkou. Ležku zvládl za 18,4 sekundy a stojku dokonce za 17,8. Výsledkem bylo deváté místo a výkon, který může patřit k nejrychlejším v české historii.
A právě Hornig byl i autorem jedné z nejvýraznějších sérií celé sezóny. Na bodovaných příčkách se držel neuvěřitelných 28 závodů v řadě, než jeho šňůru ukončil až sprint v Oslu. Taková stabilita je v biatlonu extrémně vzácná a ukazuje jeho rostoucí význam v týmu.
Atmosféra v Novém Městě na Moravě pak ukázala, jak silný vztah má české publikum k biatlonu. Potlesk si nevysloužili jen závodníci, ale i osobnosti, které předávaly medaile. Mezi nimi byl například Miroslav Donutil, který se do role zapojil jako velký fanoušek a sklidil bouřlivé ovace.
