- Petr Zajíc ,
- 15. 03. 2026
„Opravdu si myslíte, že mě mrzí jeho prázdná ligová vitrína?“ vysmál se dotazům legendární fotbalový manažer Sir Alex Ferguson, čímž znovu rozdmýchal letitou nevraživost mezi dvěma nejúspěšnějšími anglickými kluby. Ačkoliv uznávaný stratég liverpoolského kapitána Stevena Gerrarda v jádru hluboce respektoval, při hodnocení nejlepších středopolařů historie vytáhl z rukávu zcela jiné, pro mnohé překvapivé jméno.
Dovedete si vůbec představit, jak moc musí zabolet štiplavá slova od největšího životního rivala? Třebaže se fotbaloví experti napříč celým světem shodují na výjimečnosti liverpoolského srdcaře, nejúspěšnější manažer anglické historie viděl situaci mírně odlišně. Během dlouhých dvou dekád sváděli na trávníku i mimo něj nelítostné bitvy, pročež se nelze divit, že hodnocení z úst sira Alexe Fergusona postrádá absolutní adoraci. Přes více než sedm set odehraných zápasů a památný triumf v Lize mistrů slavný Skot odmítal zařadit dlouholetého vůdce Reds do té úplně nejprestižnější kategorie světových superhvězd.
Sportovní portál GiveMeSport nedávno oprášil třináct let staré vzpomínky, kdy se nezadržitelně blížil soumrak hráčské kariéry tehdy třiatřicetiletého anglického reprezentanta. Zkušený kormidelník United sice nešetřil chválou na jeho obrovský akční rádius, přesto neodolal pokušení uštědřit svému sokovi několik dobře mířených rýpanců. Překvapivě totiž pronesl, že v historické hierarchii liverpoolských středopolařů existuje minimálně jeden cennější klenot.
„Společně s Graemem Sounessem představují pravděpodobně to nejlepší, co kdy středem pole na Anfieldu prošlo, ačkoliv Sounesse řadím ještě o stupínek výš nad všechny ostatní,“ prohlásil uznávaný lodivod na adresu svého skotského krajana.
Tento nekompromisní defenzivní štít si na ostrovech vybudoval pověst jednoho z nejtvrdších mužů, kteří kdy obuli kopačky. Ba i mnozí současní kritici dnes s odstupem času uznávají, že jeho brilantní práce s míčem a technická vytříbenost často nespravedlivě ustupovaly do stínu jeho nesmírně agresivního pojetí hry.
Vytoužený přesun talentovaného mladíka na nepřátelské území Old Trafford se logicky nikdy nezrealizoval, ačkoliv zájem ze strany červených ďáblů reálně existoval. Přesto si zarytý patriot dovedl podobně kacířskou myšlenku ve své fantazii představit. „Umíte si vůbec představit to klidné usínání s vědomím, že jsem Liverpoolu sebral jejich největší poklad?“ položil novinářům řečnickou otázku s typickým lišáckým úsměvem.
Osud ovšem napsal jiný, neméně dramatický scénář. Vynikající fotbalista zůstal věrný jedněm barvám a nakonec se stal pravděpodobně nejlepším hráčem v dějinách soutěže, jenž nad hlavu nikdy nepozvedl pohár pro vítěze anglické ligy. Dvakrát k němu měl nesmírně blízko, avšak radost mu překazili právě tito soupeři:
A jak se na tuto historickou nespravedlnost dívá největší rival z lavičky? Lítost byste u něj hledali marně. „To si snad děláte legraci, vůbec si nemyslím, že je to nějaká škoda,“ smetl ze stolu jakékoliv projevy falešného soucitu.