Rulík ztratil nervy a hřímal. Hvězdy musely vyslechnout tvrdou pravdu

• Češi porazili Dánsko 3:2, ale výkon byl nepřesvědčivý.
• Trenér Rulík musel v šatně důrazně promluvit do duše hráčům.
• Radim Šimek přirovnal nasazení k běžnému kolu extraligy.
• Jan Rutta se vrátil po zranění a blýskl se klíčovou asistencí.
• Ve čtvrtfinále čeká národní tým favorizovaná Kanada.

Bouřka, která vyčistila vzduch

Měl to být suverénní postup, místo toho se diváci u televizních obrazovek ošívali nervozitou. A nebyli sami. Hráči si moc dobře uvědomovali, že předváděná hra má k ideálu daleko. Zadák Liberce Radim Šimek po utkání neskrýval rozčarování a věci pojmenoval bez obalu. „Působili jsme bez energie, mdle. Musíme se okamžitě probrat, jinak si koledujeme o ostudu. Připadalo mi to, jako bychom hráli třicáté kolo extraligy, a ne olympijské play-off,“ kroutil hlavou zkušený obránce.

Právě proto musela přijít intervence shůry. Radim Rulík, jehož veřejnost zná jako rozvážného stratéga, v šatně odhodil zábrany. Připomněl hvězdám z NHL i evropských soutěží, že státní znak na prsou není jen ozdoba, nýbrž závazek. „Pan Rulík je obvykle tichý typ, ale tohle bylo naprosto nezbytné. Zvýšil hlas a myslím, že jsme si to všichni v tu chvíli uvědomili,“ popsal pro denik.cz Šimek moment, který mohl být zlomovým bodem turnaje.

Návrat zraněného bojovníka

Zatímco se kabinou nesla kritika, jeden muž měl důvod k mírnému úsměvu. Navrátilec do sestavy Jan Rutta, jehož v úvodu turnaje vyřadil nevybíravý zákrok Nathana MacKinnona, se vrátil ve velkém stylu. Byl to právě on, kdo geniální přihrávkou našel Davida Kämpfa před gólem na 2:1. „Cítil jsem se výborně. Podobná věc mi vyjde tak jednou za deset zápasů, takže super,“ glosoval svou asistenci s nadhledem.

I on však vnímal, že zápas o všechno svazuje nohy. Dánové totiž po snížení sahali po vyrovnání a nebýt čaroděje v masce Lukáše Dostála, který zlikvidoval samostatný únik Olivera Bjorkstranda, mohlo být zle. „Zápas byl nervózní, šlo o to, kdo pojede domů. Hraje se pak opatrněji. O to víc jsem rád, že jsme to zvládli,“ oddechl si Rutta.

Damoklův meč jménem Kanada

Teď však legrace končí. Před českým týmem stojí výzva nejvyšší obtížnosti – Kanada. Vzpomínka na debakl 0:5 ze základní skupiny je stále živá a varující. Šimek si dobře pamatuje, jak bezmocně se tým cítil. „V prvním zápase jsme padali po držkách, bylo to extrémně náročné, a přesto nám nasázeli pět gólů,“ připomněl drsnou realitu.

Aby se historie neopakovala, musí se změnit úplně vše. Od nasazení přes disciplínu až po efektivitu. Pokud by Češi zopakovali vlažný výkon z duelu s Dánskem, javorové listy by je roztrhaly na kusy. „Musíme do toho jít s tím, že odehrajeme náš absolutně nejlepší zápas na turnaji,“ burcuje Rutta, kterého možná požene i touha po sportovní pomstě MacKinnonovi za zraněná žebra. Zda s tím kanadskou hvězdu bude konfrontovat, nechal otevřené: „To uvidíme.“

Nečas táhne Čechy za zázrakem. Kanadě jsme to poprvé nechali, vtipkuje před bitvou o vše