- Petr Zajíc ,
- 11. 01. 2026
Dnes působí jako vyrovnaný bojovník dodržující přísný morální kodex, avšak jeho cesta k dospělosti byla lemována chaosem a destrukcí. Jiří Procházka v otevřené zpovědi přiznal, že během dospívání s přáteli posouvali hranice extrému, přičemž zmínil historky, nad kterými zůstává rozum stát. „Tohle je opravdu jen kapka z toho všeho,“ podotkl tajemně a naznačil, že některé zážitky raději navždy zůstanou skryty.
Mnozí ho vnímají jako novodobého samuraje, jenž tráví dny v meditaci či tvrdém tréninku, leč minulost elitního zápasníka byla mnohem bouřlivější. Jiří Procházka se netají tím, že jeho dospívání provázely momenty, které měly k disciplíně daleko. Se svou partou nejbližších přátel vyhledával situace hraničící s nebezpečím, což vnímal jako nezbytnou součást formování charakteru.
Během streamu s youtuberem FattyPillowem se rozpovídal o tom, že cesta k síle nevede jen skrze řád, nýbrž i skrze poznání temných stránek duše. „V procesu dozrávání a nacházení největší chlapské síly zároveň nacházíš i ten největší chaos a démony. No a to se dost často projevovalo na těch párty,“ vysvětlil bojovník svou filozofii.
Nezůstalo však jen u filozofování. Večírky se často měnily v demoliční akce, kde neplatila běžná pravidla. „Rozbíjely se věci, auta, zbraně, kraviny, oheň, prostě hodně těchto věcí. Jsem upřímný, věřím tomu, že každý borec by si měl sáhnout na své hranice, žít na hraně strachu a být s tím velmi dobře seznámen,“ dodal Procházka s tím, že právě na těchto akcích své limity důkladně testovali.
Největší divočina se odehrávala v momentech euforie po vyhraných zápasech. Útočištěm „smečky“ byla klubovna nad garáží jednoho z kamarádů, která se pravidelně měnila v kůlničku na dříví. Historky z těchto nocí připomínají scény z akčního filmu, kde se nehledí na škody. „Tam jsme mu to celé rozmlátili – okna, postele, zapálili jsme to, vyhodili a rozbili jsme mu motorku... Skočili jsme do bazénu, někdo proskočil střechou,“ lovil v paměti vzpomínky na nespoutané chvíle.
Kreativita skupiny neznala mezí, ba i způsoby konzumace alkoholu byly značně netradiční. Procházka popsal bizarní rituál, při kterém hrála hlavní roli motorka a ruská pálenka. „Chlastala se vodka z výfuku motorky. Musíš to pořád túrovat, aby to jelo naplno,“ vylíčil se smíchem scénu, kdy jeden z kumpánů přidával plyn, aby měl zážitek tu správnou atmosféru a intenzitu.
S přibývajícími lety a zodpovědností se však charakter setkání proměnil. I když jádro party zůstává stejné, destruktivní sklony ustoupily do pozadí. Procházka si uvědomuje, že určité věci patří k mládí, ale v dospělosti pro ně už není místo.
Své vyprávění proto raději včas utnul, aby neprozradil příliš. „Tohle je opravdu jen kapka z toho všeho, ale víc už říkat nebudu,“ přibrzdil a přešel k současnosti. „Je čas být dospělý. Už se nesejdeme úplně všichni, mají povinnosti, ale jádro se sejde vždycky, abychom pořádně zapařili. Jsem za ně strašně rád,“ uzavřel bývalý šampion UFC, který dnes vybíjí svou energii výhradně v oktagonu.
Krotí vášně a vyvrací fámy. Procházka o dubnovém termínu nic neví