- Petr Zajíc ,
- 29. 06. 2025
Novak Djoković se vrací na trávník Wimbledonu, kde se cítí nejvíc doma. Sedminásobný šampion připustil, že letošní ročník může být jeho „last dance“ a poslední pokus o 25. grandslamový titul.
V minulosti tu zažil hromy i ticho, potlesky i pochyby. Ale právě Wimbledon se stal místem, kde Novak Djoković nachází nejvíc klidu, jistoty a tradice. A letos? Přichází jako outsider, a přitom jako legenda.
„Nevím, jestli je to opravdu můj poslední tanec. Ale možná ano. Wimbledon je určitě nejlepší šance na titul číslo 25,“ řekl na tiskové konferenci před startem turnaje.
Ve 38 letech má v sobě ještě hlad. Ale i on ví, že hlad není vše. Tělo už neodpovídá tak jako dřív. Alcaraz a Sinner přebírají štafetu a Djoković to cítí.
Zázrak? Nebo poslední záblesk velikosti?
Už šest grandslamů v řadě Novak nevyhrál. Zranění, forma, věk. Ale trávník v SW19 není jako Paříž nebo Melbourne. Tady má Novak jinou auru. Jinou historii.
„Vždycky jsem miloval Wimbledon. Vždycky jsem snil o tom vyhrát centrální dvorec,“ vzpomíná Srb.
„Je tu něco výjimečného. Každý rok, když sem vstoupím, cítím tu tradici, tu atmosféru. Motivuje mě to jako nikde jinde.“
Djoković se nehroutí. Naopak, chce hrát dál. Pokud zdraví dovolí, plánuje ještě zaútočit. Ale už otevřeně připouští, že nemusí být dalších mnoho šancí.
„Chtěl bych hrát ještě pár let. Fyzicky i psychicky, pokud to půjde. Ale v tomhle věku už nikdy nevíte,“ prohlásil upřímně.
Je to zvláštní kontrast… Muž, který se vždy opíral o kontrolu, dnes mluví o nejistotě. O tichém loučení. O momentu, který nemusí přijít znovu.
Jedna šance. Jeden turnaj. Jedna legenda.
Ať už letošní Wimbledon dopadne jakkoliv, jedno je jisté. Novak Djoković neztratil touhu. Možná už nemá rychlost jako dřív. Možná nevyhraje. Ale jeho příběh nekončí porážkou. Končí snem o jednom posledním triumfu.