- Jan Matas ,
- 21. 04. 2025
Carlos Alcaraz v závěru víkendu zjistil, jak těžké je zopakovat to, co vypadalo u Rafaela Nadala skoro jako rutina. Pokus o titulový double Monte Carlo–Barcelona skončil neúspěšně.
Federer o návratu k tenisu: Teď bych to rád vzal trochu vážněji a trénoval dvakrát až třikrát týdně
A Holger Rune? Ten mezitím slavil pátý titul kariéry – stylově a bez slitování.
V Nadalově fascinujícím seznamu antukových triumfů se deseti vítězství z Monte Carla a Barcelony často nevěnovala dostatečná pozornost.
Není divu – čtrnáct trofejí z Roland Garros, bilance 484–51 na antuce, 81 výher v řadě mezi lety 2005–2007... To všechno přebíjí i tyhle dvě jarní zastávky.
Jenže právě tenhle double možná vystihuje Nadalovu houževnatost a nezdolnost víc než cokoliv jiného. Žádný oddech mezi turnaji, žádné šetření sil, žádná ztráta motivace. Od roku 2005 do 2018 ho Rafa zvládl osmkrát. Bez výmluv. Bez úlev.
A teď? Vstupuje na scénu Nadalův následník. Po prvním triumfu v Monte Carlu měl cesta za druhou trofejí v Barceloně vypadat jako hotová věc – neztratil set, vyřadil Filse i De Minaura. A když ve finále proti Runemu bleskově prorazil na 3:2, publikum už téměř slavilo titul.
Jenže euforie byla předčasná. Alcarazův forhend náhle ztratil jistotu, dva míče poslal do sítě a Rune měl navrch. V tiebreaku se obraz opakoval: výborný start, pak chyby, pak záchrana... a nakonec zkažený forhend při pátém setbolu. První sada šla Dánovi.
A s ní celý zápas. Na začátku druhého setu si Alcaraz vyžádal medical time-out kvůli kyčli. Ještě zkusil zabrat, měl brejkboly za stavu 3:2, ale ztratil výměny, které dřív vyhrával, a Rune už ho z kurtu nepustil. Výsledek? 7:6 (6), 6:2.
Statistika nelže: Alcaraz 16 winnerů, 33 nevynucených chyb. I kdyby nebyl zraněný, Rune si výhru zasloužil. Proti hráči, s nímž vyrůstal už v juniorských letech, působil vyrovnaně, fyzicky odolně, psychicky vyspěle.
Hlavně však – hrál uvolněně a s chladnou hlavou. V klíčových chvílích útočil, v defenzivě vracel nepříjemné míče, které Alcaraz těžko zpracovával. Jeho křižný prohoz na brejk na 5:2 ve druhém setu symbolicky zapečetil jeho triumf.
Na druhé straně sítě se Alcaraz po zápase rezignovaně pousmál na trenéra Ferrera. Jak se ze suveréna stal během hodiny poražený? A hlavně – jak tohle všechno zvládal Nadal tolik let? Jeho „bezchybný double“ nyní působí ještě o něco nedotknutelněji...