- David Hebi ,
- 12. 03. 2025
top zprávy
Novak Djokovič se ocitá v nezvyklé situaci. Od svého posledního grandslamového triumfu na US Open v roce 2023 jako by ztratil jiskru, která ho dlouhá léta poháněla. Od loňského roku si připsal jediný výrazný úspěch – olympijské zlato. To bylo pro něj vrcholem sezony, ale mimo něj? Výsledky, které budí rozpaky.
Poslední turnaj v Indian Wells jen potvrdil trend, který u Djokoviče sledujeme už nějakou dobu. Loni tam padl s Lucou Nardim, letos nestačil na lucky losera Boticu van de Zandschulpa. Další šokující porážka do sbírky. A těch bylo v posledních měsících víc než dost.
Ještě před dvěma lety suverénně ovládl tři grandslamy a hrál finále na všech čtyřech. Loňský rok? Poprvé od roku 2017 bez grandslamového titulu a dokonce bez jakékoli trofeje z ATP Tour. Přesto si splnil jeden velký sen – přidal do sbírky olympijské zlato a tím zkompletoval svou kariérní mozaiku. Jenže otázka zní: Co dál?
Djokovič už sám několikrát naznačil, že hledání motivace je pro něj čím dál těžší. „Dříve to bylo přirozené, automatické. Teď už to tak není,“ přiznal v září. Hlavním motorem jsou pro něj jen grandslamy a reprezentace. A právě grandslamy ukazují, že pokud mu o něco opravdu jde, stále dokáže přepnout na nejvyšší rychlost.
V Austrálii to bylo vidět. I když v prvních kolech vypadal nevýrazně a musel odvracet spekulace o tom, zda ještě vůbec někdy ovládne grandslam, ve čtvrtfinále ukázal starého Djokoviče – porazil Carlose Alcaraze i přes vážné zranění. Jenže co se nestalo? Semifinále proti Sinnerovi už kvůli zdravotním problémům nedohrál.
Pohled na jeho poslední grandslamové účasti ukazuje vzorec. Loni ho v Melbourne přehrál Sinner v jeho možná nejhorším grandslamovém výkonu posledních let. V Paříži skončil kvůli zranění kolene. Na Wimbledonu, krátce po operaci menisku, ho ve finále zastavil opět Alcaraz. US Open? Tam se do něj podepsaly oslavy olympijského zlata. A letošní Australian Open? Po slibném rozjezdu stopka v semifinále. Smůla, nebo nevyhnutelný pád legendy?
Na grandslamech stále patří k nejlepším, ale menší turnaje jako by ho už ani nezajímaly. Letos má na majorech bilanci 5:0, zatímco na ostatních turnajích 2:3. Je to jen náhoda, nebo definitivní změna přístupu?
Jeho hra už není tím, co bývala. Na grandslamech se umí vybičovat k velkým výkonům, ale na běžných turnajích už postrádá jiskru. Je to věkem? Fyzickou kondicí? Nebo jednoduše tím, že už mu chybí motivace drtit soupeře každý týden?
Jedno je jisté – Djokovič stále touží po 100. titulu a dalším grandslamu, ale mimo největší turnaje už možná nikdy neuvidíme toho neúprosného bojovníka, kterého jsme znali dřív. A to může být rozhodující. Pokud mu schází byť jen kousek motivace, může to znamenat konec jeho absolutní dominance.
