Výsměch všem, co chodí do práce: „Půjčky zásadně neplatím!“ vzkazuje Adéla. Od státu chce doživotní důchod

Vítězství, které nevydrželo do rána

Rok plný úředních obálek se pro Adélu v posledních dnech začal obracet k lepšímu. Přezkum invalidního důchodu je podle dostupných informací uzavřený a důchod jí zůstává. Hospodářská kriminálka má být také skoro vyřešená. Kdo by čekal, že Adéla v tu chvíli zmlkne a potichu si vychutná vítězství, ten ji zjevně nikdy neviděl na streamu.

Tam si totiž vypůjčila slovník svého druha Ládi, tedy devět výrazů a „vole“ navrch. Nejvíc schytala YouTuberka Vladěna. Zbytek bychom museli vypípat. Krátce nato se na internetu objevila série Adéliných hlasovek. Ty ukazují, co Adéla říká ve chvílích, kdy si myslí, že ji nikdo neposlouchá.

364 e-mailů a spánek, který se zapíná podle potřeby

Než se dostaneme k hlasovkám, nahlédněme do insolvenčního rejstříku. Adéla nedávno požádala o novou insolvenční správkyni, ideálně z Ostravy, a k tomu o přesun celého řízení z Krajského soudu v Praze do Ostravy. Stěžovala si, že jí současná správkyně píše pozdě večer, kdy už kvůli neepileptickým záchvatům potřebuje spát, a že se nechává ovlivňovat názory lidí z internetu. 

Správkyně odpověděla na šesti listech a místo dojmů poslala čísla. Od 27. prosince 2024 do 17. září 2026 jí Adéla poslala 364 e-mailů. Ona Adéle 115. Ze 364 Adéliných jich 171 odešlo mezi sedmou hodinou večerní a sedmou ranní.

Nechme to chvíli dosednout. Žena, které vadí večerní e-maily, jich sama po sedmé večer odeslala skoro dvě stě. Je to jako stěžovat si sousedům na hluk a mít doma nastavenou vrtačku jako budík. Adélin spánek zjevně funguje jako pohybové čidlo. Zapne se ve chvíli, kdy by měla číst cizí zprávy, a vypne se, když píše vlastní.

Správkyně navíc připomněla, že Adéla v nočních a brzkých ranních hodinách pravidelně streamuje. Na TikTok je noc ideální, na odpověď na úřední mail už ne.

Jako třešničku přidala chronologii. O výměnu správkyně Adéla požádala dřív, než vůbec vznesla námitku proti večerním e-mailům. Nejdřív rozsudek, potom teprve důvod. Podle podání správkyně navíc soud už 27. srpna dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro zrušení oddlužení. Snahu o svou výměnu proto správkyně čte spíš jako reakci na nepříznivý vývoj než na jakékoli své pochybení.

A to ovlivňování internetem? Správkyně vysvětlila, že svá zjištění opírá o bankovní výpisy, údaje z ČSSZ a úřadu práce, podklady od bank, daňové dokumenty, informace od Red Face a od samotné Adély. Ne o komentáře na Facebooku. Když jí někdo něco oznámí, ověří si to u zdroje, tedy u dlužnice.

Přesun do Ostravy správkyně nedoporučuje. Adéla má podnikání vedené v Praze a trvalý pobyt v Mikulášovicích. V Ostravě se jen fakticky zdržuje a má tam doručovací adresu. Řízení navíc v Praze běží od listopadu 2024 a změna by podle správkyně přinesla jen další průtahy. Soudu proto navrhla odmítnout návrh na své odvolání a zamítnout návrh na zproštění funkce. Adéla chtěla soud „přešoupnout“ do Ostravy. Zatím se jí podařilo přešoupnout leda vlastní důvěryhodnost, a to směrem dolů.

Kolo štěstí výmluv

Nejzábavnější příklad ze zprávy správkyně se týká práce. Adéle byl nabídnut pohovor v prodejně potravin JIP. Podle dokumentu to potvrdila, ale odmítla ho kvůli dopravě a také kvůli tomu, že si na práci v supermarketu netroufá.

Pro srovnání: do insolvenčního rejstříku Adéla nedávno poslala zprávu s oslovením „Vážená slečno insolvenční“. Líčila v ní, že jede z pohovoru v pekárně. Tam jí prý řekli, že by ji firemní lékař kvůli zdraví nevzal a že firma nechce mít nic společného s lidmi, co jsou v insolvenci. Bizarní influencerka nezapomněla ve zprávě dodat, „že to bude sakra velký problém, jestli vůbec nějakou normální práci najde“. 

Adéliny výmluvy fungují jako kolo štěstí v televizní soutěži. Zatočí se a padne insolvence. Příště facebookové skupiny, neepileptický záchvat, nebo autobus. Jen jedno políčko na tom kole nikdy nebylo: „já“.

A co psaní životopisů? „Už není kam psát, obepsala jsem všechny firmy po Ostravě,“ stěžuje si Adéla v hlasovkách. Do JIPu, kde o ni zájem měli, ovšem nedorazila.

Záchvat s funkcí „odeslat později“

Hlavní hvězdou uniklých nahrávek je Adéla, která podle vlastních slov prožívá neepileptický záchvat. A to víc než půl hodiny.

Pro připomenutí: své záchvaty dřív popisovala jako bezvědomí, obrácené oči, pěnu u pusy a stav, kdy vůbec nevnímá okolí. Na nahrávkách to zní jinak. „Já se jenom snažím rozdejchat ten záchvat, aby odešel,“ hlásí. „Klepou se mi ruce, nohy, začíná mi záchvat.“ A hned dodává, že musí rychle napsat e-mail na úřad, který řeší její důchod, dokud ještě trochu vnímá. Až to bude horší, na mobilu už prý nic nezvládne. Potom napíše ještě šedesátiletému snoubenci Láďovi.

Shrňme si to. Při klasickém záchvatu člověk ztrácí vědomí. Při Adélině ho ztrácí až po odeslání pošty. Je to první neurologická porucha s funkcí „odeslat později“. Kdyby takhle fungovali všichni pacienti, mohly by nemocnice ušetřit za sanitky a posílat rovnou formulář.

Do nahrávek se promítá i Láďova zima. Podle všeho ho čekají dvanáctihodinové směny. Adéla si v e-mailu na úřad posteskla, že přítel hodně pracuje a ona je tam sama.

Láďa ovšem k záchvatům přispěl vlastním popisem. „Tobě se normálně začala stáčet hlava, jako kdybys byla posedlá démonem, protože normálnímu člověkovi se takhle hlava neotočí,“ líčí v jedné z nahrávek. Exorcistu zatím nikdo nevolal. Adéla místo toho zavzpomínala, že jí kdysi neurologie doporučila nosit límec. Ostravská garsonka tak má ducha z osvěžovače vzduchu a k tomu posedlost s krčním límcem z lékárny.

Pak přišla věta, kterou by si měl úřad práce vytesat nad vchod: „Nejhorší je, že já ty záchvaty mám i z radosti, protože já jsem tenkrát u sestry dostala první velkou vejplatu a hned jsem ho chytla.“

Tím je konečně vysvětleno všechno. Adéla se práci nevyhýbá z lenosti, ale ze zdravotní prevence. Výplata je u ní doložený spouštěč záchvatu, a kdo by riskoval zdraví kvůli pravidelnému příjmu. Škoda, že nevíme, jak by reagovala na třináctý plat. Tam by asi musela přijet rovnou sanitka.

Záchvat prý Adéla dostala i po lécích na uklidnění žaludku. V cizině by jí to všechno podle ní dávno potvrdili, jenom v Česku je to „úplně na hov*o“. Španělsko, Francie, Itálie, Florida a teď i zahraniční neurologie. Adéla emigruje hlavně v myšlenkách.

A záchvaty se prý zhoršují i proto, že nemá psa. Podle hlasovek jí kdosi nabízí štěně s poznámkou, že tím „naštvou lidi“. Láďa je podle dostupných informací zatím proti. Připomeňme, že Adéla už jednou platila šedesátitisícovou pokutu za týrání zvířat. Nabízí se tak otázka, jestli nejsou záchvaty spíš vyjednávací taktika: buď pes, nebo další záchvat. My jen počítáme. Záchvat z radosti z výplaty, záchvat ze smutku, že nemá psa. Zbývá záchvat z úřední obálky, ten ale Adéla zjevně nemá. Úřadům píše i uprostřed záchvatu.

Láďa prý jeden záchvat viděl a od té doby jí věří, což se o žádném z jejích bývalých partnerů říct nedá. Adéla tedy konečně našla publikum, které jí věří. Stačilo najít muže, kterého nezajímá, co stojí v lékařské zprávě, kterou si Adéla po červnové návštěvě nemocnice sama zveřejnila. Tam je totiž černé na bílém napsáno „předstírané bezvědomí“.

Trauma se školkou a exkluzivní licence na mámu

Odkud se záchvaty vzaly? Adéla má jasno: z rodiny. První prý dostala při práci ve školce své sestry, kam nastoupila, protože bydlela u mámy a musela poslouchat její pravidla. „Za to, že mám dneska neepileptické záchvaty, může moje rodina,“ shrnuje. Sestra na ni prý křičela, ať přestane simulovat a dá oči dolů. Máma jí podle ní vyčítala, že kvůli ní nemá normální život.

Pamětníci starších Adéliných videí si přitom vzpomenou, že právě díky práci ve školce se dřív chlubila první hypotékou a prvním bytem. Traumatizující zaměstnání s bonusem v podobě nemovitosti. Takové trauma by si spousta lidí vzala i s fixací na pět let.

Rodina ovšem zůstává v Adélině podání posvátná. Tedy tak napůl: „Ať je moje máma sebevětší p*ča, pořád je to máma, která mě porodila, a nikdo jí nebude nadávat.“ Pravidla jsou jasná. Nadávat mámě smí jen jedna osoba a má na to exkluzivní licenci. Pro zbytek světa platí zákaz vjezdu.

Daně ano, věřitelé si mohou políbit

Invalidní důchod Adéle zůstává a ona už má plán, co dál. Psychiatr jí prý řekl, že nemá problém pomoct jí důchod zvýšit. „Pak už mi bude stačit jenom důchod, až mi skončí za dva roky insolvence,“ plánuje. Kariérní dráha tedy vede ze záchvatu rovnou do důchodu, bez zbytečné zastávky v zaměstnání.

A co když jí insolvenci zruší dřív? Na to má Adéla v hlasovkách odpověď, kterou si může soudkyně Hovorková rovnou založit do spisu: „Já na ty půjčky se*u. Já si zaplatím daně, abych nešla do vězení, a na zbytek se*u. Nedostanou nic. Jestli mluvíte o exekucích, ať jdou do p*dele.“ Pro jistotu dodává, že dlužné daně zaplatí z výplaty z YouTube „úplně v pohodě“.

Malá pauza. Žena, která soudu měsíce vysvětluje, že nemá na splátky, má najednou v záloze výplatu, ze které zaplatí všechny dlužné daně naráz. Peníze tedy existují, jen mají přesně určený směr. Tam, kde hrozí vězení, ano. Tam, kde čekají jen věřitelé, ne. Finanční úřad by si měl vážit toho, že je na Adélině žebříčku výš než všichni, kdo jí kdy půjčili „do pátku“.

Nám to klape, soused klepe

Adéla mezitím na streamu vyvracela „lži“ o sporech se sousedy i o hádkách s Láďou. „My nemáme důvod se hádat, nám to všechno klape,“ ujišťovala diváky. Se sousedy prý žádné problémy nemá.

Pak se ozvalo bouchání na zeď.

Úsměv zmizel, Adéla ztišila hlas na šepot a začala vysvětlovat, že přece mluví potichu, a kdyby tohle byl problém, nemohla by v bytě mluvit vůbec. Na začátku streamu přitom šeptat rozhodně nepotřebovala. Jedno se Adéle nedá upřít: když řekne, že něco klape, někdo za zdí to okamžitě potvrdí zaklepáním.

Do budoucna má pár velké plány. Za šest let, až bude Láďovi 66 a půjde do důchodu, se chtějí odstěhovat do zahraničí. Vzhledem k tomu, že se Adéla v minulosti chystala do Španělska, Francie, Itálie i na Floridu a pořád sedí v Ostravě, držíme palce hlavně sousedům.

Přes zimu Adélu čekají Láďovy dlouhé směny a samota, která u ní podle hlasovek spouští záchvaty. A aby toho v domácnosti nebylo málo, Adélina druha čeká také soud, o němž jsme již psali. Jde o závažnou trestní věc a dokud soud nerozhodne, platí presumpce neviny.

Úřady řekly ano, hlasovky řekly všechno

Papír snese všechno: posudek, e-mail o probíhajícím záchvatu i zprávu do rejstříku, že za nezaměstnanost může reakční kanál. Hlasovka ale unese ještě víc, protože ukáže i to, co na papír nikdy nedorazí.

Adéla si tak na úřadech možná ubránila důchod. O insolvenci ale rozhoduje Krajský soud v Praze a správkyně dala jasně najevo, že Adéliny stížnosti považuje za nepodložené. Jestli si Adéla novou správkyni a Ostravu vydupe, rozhodne soud. Po šesti listech s čísly a časovými razítky bychom na to ale nesázeli ani lentilky z Láďovy misky.

Nahrávky celé, tedy záchvat s odesíláním pošty, démona v obýváku, trauma se školkou i legendární „na ty půjčky se*u“, najdete ve videu od Vladěnky. A podle všeho to nejsou všechny nahrávky, které existují.