- Jan Matas ,
- 09. 04. 2026
Hokejoví fanoušci po celém světě jen v úžasu zírali. Finále olympijského turnaje v Miláně mezi Kanadou a USA nabídlo podívanou, která jakoby ani nebyla z této planety. Strhující bitva dvou neporažených gigantů dospěla až do prodloužení, které ve prospěch Spojených států rozhodl zlatý gól Jacka Hughese.
Rozhodnutí přišlo bleskově – už po 101 sekundách prodloužení. Jack Hughes převzal puk od Werenského a se štěstím prostřelil Binningtona. Americká střídačka tak mohla propuknout v jásot. „Stále tomu nemohu uvěřit. USA - Kanada, byl to naprosto neuvěřitelný zápas, opravdu skvělé utkání. Oni mají tolik úžasných hráčů... Ale my máme skvělý tým," líčil dojatý autor vítězné trefy a dodal: „Takhle přesně jsme to chtěli - jít na Kanadu a porazit je. Pro všechny Američany je to neskutečná výhra."
Zatímco Hughes zařídil vítězství rozhodující brankou, na druhé straně kluziště čaroval Connor Hellebuyck. Kanada sice přestřílela sousedy drtivým poměrem 42:28, ale americký mág v masce byl k nepřekonání. Dokonce si připsal asistenci u vítězného gólu! Quinn Hughes popsal výkon týmového brankáře výštižně: „Hellebuyck byl prostě šílený."
Trenér vítězů Mike Sullivan pak pobavil novináře hodně svérázným odůvodněním, jak skládal tým pro olympijské hry: „Tým byl sestaven s ohledem na osobnosti hráčů. Na světě máte milovníky whisky i ty, co mají rádi mléko. V tomto týmu máme ale spoustu těch, kteří preferují whisky."
Naopak v Kanadě se stříbro nebere jako úspěch, vzhledem k tomu, že je zde hokej považován takřka za náboženství a počítá se jen zlato. Přestože „javorové listy“ předvedly podle trenéra Jona Coopera výkon na hranici svých možností, domů se vracejí jako poražený finalista. „Myslím, že to byl bezchybný výkon. Na hráče nemohu být více hrdý. Nemohli ze sebe vydat více a krváceli za červenou a bílou. Udělali úplně vše, co jsme po nich chtěli. Po zápase s Finskem (v semifinále) jsem si myslel, že nemůžeme zahrát lépe, ale oni mi dokázali, jak se mýlím, byli jedineční," uvedl kouč.
To podle zkušeného obránce Drewa Doughtyho to byl jeden z nejlepších zápasů, jaké kdy zažil, ale ani totální nasazení a krev na dresu tentokrát na skvěle organizované Američany nestačily.