- Jan Matas ,
- 26. 01. 2026
Místo diet a počítání kalorií sází na fyzikální zákony, kterým se nedá utéct. Jednačtyřicetiletá legenda svahů Lindsey Vonnová otevřeně přiznává, že její nová, svalnatější postava není důsledkem nedbalosti, nýbrž cílenou strategií pro dobytí Cortiny d'Ampezzo.
Až se v únoru 2026 postaví do startovní brány v italských Dolomitech, nebude to jen další závod, ale historický milník. Vonnová se stane nejstarší ženou, která kdy v této disciplíně pod pěti kruhy startovala. Kdo by však čekal opatrnost či obavy z mladších soupeřek, ten by se mýlil. Americká hvězda v rozhovoru pro magazín People s nadhledem vysvětlila, že léta na svahu nejsou přítěží, ba naopak. „Chci lidem ukázat, že vyšší věk není nevýhoda, protože jako sportovkyně mám obrovské množství zkušeností,“ uvedla Vonnová s tím, že právě tyto zkušenosti jí dovolují jít vlastní, byť pro někoho možná nekonvenční cestou.
Součástí této strategie je viditelná proměna její figury. Zatímco svět showbyznysu často tlačí ženy k nezdravé štíhlosti, sjezdové lyžování vyžaduje hmotu. Vonnová přibrala pět kilogramů a nestydí se za to. „Velké zadky budou vždycky v kurzu,“ konstatovala s úsměvem a hned přidala pragmatické vysvětlení. „Nabrala jsem svaly a váhu, jelikož sjezdové lyžování je sport založený na gravitaci. Tu hmotu zkrátka potřebuji. Čím víc vážím, tím jsem rychlejší,“ popsala jednoduchou rovnici, která má vést k úspěchu.
Cesta k současné formě však nebyla přímočará. Lyžařka přiznala, že v předchozím období bojovala se stresem, který ji připravil o značnou část váhy. Musela tvrdě dřít, aby ztracená kila nabrala zpět, pročež se její pohled na vlastní tělo změnil. Dnes razí teorii, že člověk by měl být hrdý na to, co jeho schránka dokáže, nikoliv jen na to, jak vypadá na obálce časopisu.
Zásadní roli v tomto příběhu hraje lékařský zákrok z roku 2024. Částečná náhrada kolenního kloubu zafungovala jako živá voda. „Najednou bylo moje tělo úplně jiné, necítila jsem žádnou bolest a koleno už neotékalo,“ svěřila se Vonnová. „Připadala jsem si, jako bych dokázala cokoliv.“ Právě tento pocit svobody a absence bolesti byl impulsem k návratu. Původní konec kariéry, kdy odcházela zničená a kulhající, jí totiž v ústech zanechal pachuť, kterou chce nyní smýt. Olympiáda v Cortině tak není jen pokusem o rekord, ale především možností napsat poslední kapitolu příběhu perem, které drží pevně ve své ruce.