- Jan Matas ,
- 26. 01. 2026
Kdyby se závodilo kdekoli jinde, zřejmě by ani neprotnul cílovou pásku, leč Vysočina Arenu ovládla magie davu, která nedovolila české jedničce padnout. Michal Krčmář se v hromadném startu vyždímal do poslední kapky, aby nakonec v dramatickém finiši urval cenné desáté místo.
Drama až do posledních centimetrů, tak by se dalo shrnout finále biatlonového svátku na Moravě. Zatímco diváci hnali své hrdiny vpřed, zkušený reprezentant Michal Krčmář sváděl v posledním okruhu souboj nejen se soupeři, ale především s vlastním tělem. V cílové rovince se mu sice podařilo udržet za zády italského rychlíka Tommasa Giacomela, který si ten den připsal vůbec nejrychlejší běžecký čas, avšak na norského mladíka Isaka Freye už nevyzrál.
Taktická chyba v závěru ho mrzela možná více než fyzická bolest. „Ve finiši jsem se nechal hloupě zavřít, s čímž už pak nešlo nic dělat. Doufal jsem aspoň v rychlé tempo, abych udržel za zády Tommasa, což se povedlo,“ hodnotil pro ČT Sport momenty před páskou, kde mu Frey zavřel cestu k lepší pozici. I tak je desáté místo v takto nabité konkurenci úspěchem, ba i důkazem jeho nezlomnosti. „Závod byl obrovsky těžký, nechal jsem tam naprosto všechno, pročež musím být spokojený,“ ulevil si v cíli.
Sobotní euforie ze zisku bronzové medaile ve smíšené štafetě si vybrala svou daň. Emoční i fyzické vyčerpání bylo znát v každém záběru holí. Krčmář se netajil tím, že bez podpory zaplněných ochozů by závod pravděpodobně vypadal úplně jinak. „Kdybych závodil kdekoli jinde, asi bych do finiše ani nedojel. Měl jsem toho plné zuby, doslova jsem lezl po zemi, ale diváci mě tam dotlačili,“ složil poklonu fanouškům, kteří vytvořili elektrizující atmosféru.
Mohl snad pomýšlet ještě výš? Zřejmě ano, nebýt jedné zbloudilé kulky na poslední položce. Zrádný vítr a únava udělaly své. „Dnes jsem musel každou ránu hlídat s maximální pečlivostí. Už na nástřelu jsem se trápil, vůbec mi to nelepilo. Ta jedna rána mi bohužel ulétla někam doleva,“ popsal své trápení na stavu. Právě důsledná kontrola každého výstřelu se podepsala na pomalejším času střelby v úvodu, což neuniklo ani pozornosti trenérů.
Navzdory chybám a únavě panuje v českém týmu spokojenost. Trenér mužů Michael Málek si byl vědom, v jakém stavu jeho svěřenec nastupoval. „Michal se včera vydal ze všech sil, stejně jako Víťa Hornig. Nemají energie na rozdávání. Kdyby měli více sil nebo o chlup rychlejší lyže, bylo by to jiné, ale desáté místo je super,“ uzavřel kouč hodnocení víkendu.
Krčmář tak opouští Nové Město s vědomím, že dokáže držet krok se špičkou i ve chvílích, kdy mu dochází palivo. Před blížící se olympiádou však zůstává nohama na zemi a varuje před přeceňováním dílčích úspěchů. Byl to „jen" Světový pohár, ale zážitek, který bolel a hřál zároveň. „Je to hezká tečka, ale stála mě hodně sil,“ dodal s úsměvem, který prozrazoval úlevu, že má tuto torturu za sebou.
Přehled odměn za ZOH: Češi berou za zlato miliony, Slováci výrazně méně