- Petr Zajíc ,
- 18. 01. 2026
top zprávy
Tenisový svět si už několikrát myslel, že tenhle příběh se blíží ke konci. Jenže Novak Djoković ukazuje, že úplně poslední kapitolu ještě psát nehodlá. Před startem Australian Open mluví klidně, vyrovnaně a hlavně s jiskrou v očích. Adrenalin, jenž ho drží u kurtů už více než dvě dekády, je tak silný, že ho sám přirovnává k droze.
Federerův kouč je skeptický: Djokovič už na 25. grandslam nedosáhne
Novak Djoković necítí konec: tenis mu stále dává drogový adrenalin a o odchodu do důchodu neuvažuje.
Australian Open je jeho království, v Melbourne už získal 10 titulů.
Ve 38 letech si věří, že při ideálním dni dokáže porazit kohokoli včetně Sinnera či Alcaraze.
Útočí na 25. grandslamový titul, kterým by se definitivně odpoutal od Margaret Courtové.
Přiznává úbytek sil v nohách, ale sebevědomí mu nechybí: "Kdyby nebylo, nesedím tady.“
Osmatřicetiletý Srb se chystá na svou už jednadvacátou účast na prvním grandslamu sezony a ani tentokrát nepřijíždí do Melbourne jako do počtu, naopak.
Přestože se tenisový svět momentálně točí především kolem Jannika Sinnera a Carlose Alcaraze, Djoković zůstává v roli jednoho hráčůů, kterého ve své polovině pavouka nechce potkat nikdo.
Melbourne Park je pro něj místem, kde se historie potkává s rutinou. Deset titulů, nespočet památných zápasů a pocit, že právě tady dokáže ze sebe dostat maximum.
Djoković otevřeně přiznává, že tělo už neposlouchá jako dřív, ale zároveň dodává to podstatné: pokud má svůj den, dokáže porazit kohokoli. Bez výjimek.
"Pořád žiju sen. Je to vášeň a láska ke hře. Je to interakce s lidmi. Je to energie, kterou cítíte, když vyjdete na kurt. Ten adrenalinový nával je téměř jako droga. Myslím si, že s tím se dokáže ztotožnit spousta špičkových sportovců z různých odvětví. Pocit soutěžení je velmi návykový," říká ten, jemuž tenis mu stále dává emoce, energii a chuť soutěžit.
Kontakt s fanoušky, atmosféra na kurtu, napětí před každým míčem, to všechno je pro něj stále stejně silné jako kdysi. A právě tenhle pocit ho drží ve hře i ve chvíli, kdy jeho největší rivalové už dávno odešli.
Roger Federer i Rafael Nadal pověsili rakety na hřebík. Djoković o tom ví, ale nespěchá za nimi. O konci kariéry mluví opatrně, bez velkých prohlášení.
Tvrdí, že až ten moment přijde, pozná ho sám. A pak se o tom klidně může bavit celý tenisový svět. Teď na to ale nevidí jediný důvod. Je čtvrtý na světě, stále hraje největší turnaje a pořád patří k absolutní špičce.
Jeho ambice jsou přitom zcela konkrétní. V Melbourne útočí na rekordní jedenáctý titul a zároveň na grandslamové číslo 25, které by ho definitivně posunulo na samotný vrchol historie.
Právě tohle číslo se s ním táhne už více než dva roky, ale Djoković se snaží na podobné mety nemyslet. Nechce se svazovat tlakem, nechce hrát s kalkulačkou v hlavě. Raději se ohlíží za tím, co už dokázal a připomíná si, že i čtyřiadvacet grandslamů je něco, o čem se většině hráčů může jen zdát.
Zároveň si plně uvědomuje realitu současného tenisu. Přiznává, že Sinner s Alcarazem jsou momentálně na jiné výkonnostní úrovni než zbytek pole.
To ale podle něj neznamená, že by turnaje měly předem dané vítěze. Ví, jak fungují grandslamy. Ví, jak se hraje pod tlakem. A ví, že zkušenosti se v těchto chvílích počítají víc než cokoli jiného.
"Kdybych neměl sebedůvěru a sebevědomí, neseděl bych tady a nemluvil s vámi, ani bych nesoutěžil. Samozřejmě chápu, že Sinner a Alcaraz hrají momentálně na jiné úrovni než všichni ostatní. To je fakt, ale neznamená to, že nikdo jiný nemá šanci. Takže si vždy užívám své šance na jakémkoli turnaji, obzvlášť tady," pokračoval.
Djoković navíc dlouhé týdny šetřil síly. Od listopadu neodehrál jediný zápas, naposledy triumfoval ve finále v Aténách proti Lorenzu Musettimu.
Do Australian Open tak vstupuje čerstvý, připravený a s jasným plánem: soustředit se na každý jednotlivý zápas. Turnaj začne v pondělí 19. ledna duelem proti Španělovi Pedru Martínezovi.
