- Jan Matas ,
- 22. 12. 2025
top zprávy
Pohled na špičkového sportovce, který na lavičce propadá beznaději a křiku, zanechá pachuť, ať už fandíte komukoliv. „Neustál jsem to, bral jsem to jako zradu,“ vrací se k incidentu z United Cupu Tomáš Macháč a odkrývá, co přesně předcházelo momentu, kdy jej zradilo nejen tělo, ale i nervy.
Ta scéna působila až hrozivě. Během semifinále United Cupu proti Tayloru Fritzovi se český reprezentant na lavičce neudržel. Světová média řešila jeho výbuch hněvu, zatímco on prožíval vnitřní peklo, kterému málokdo rozuměl. Nešlo totiž o momentální rozmar, nýbrž o vyústění týdnů plných frustrace a zdravotních patálií. Berounský rodák Tomáš Macháč do Austrálie neodcestoval v ideální kondici, ba právě naopak.
Těsně před odletem jej skolila mykoplazmata, pročež musel brát dva týdny antibiotika. Stál před Sofiinou volbou. Buď zůstat doma a připravit český tým o účast, nebo riskovat a odletět bez jakékoliv fyzické přípravy. „Rozhodoval jsem se, jestli se odhlásit, nebo tam jet a zkusit se připravit na sezonu až na místě,“ vysvětlil v podcastu Rakety složitost situace. Když pak přišly křeče, vnímal to jako dýku do zad od vlastního organismu.
Situaci neulehčovaly ani spekulace, které se šířily tenisovým zákulisím. „Kolovala nepochopitelná pomluva, že jsem v prosinci zranění jen fingoval, abych se vyhnul extralize,“ postěžoval si tenista a přiznal, že i tato křivda mu během zápasu vrtala hlavou. Křik směrem k lavičce tak nebyl útokem na trenéra, ale spíše zoufalým ventilem nahromaděného tlaku.
Skrečování zápasů se v poslední době stalo Macháčovou noční můrou, ať už šlo o French Open nebo turnaj v Šanghaji. Často přitom nešlo o situaci, kdy by další pohyb byl zcela nemožný, ale o strach. Český talent přiznává, že mnohdy raději neriskoval a duel ukončil předčasně, třebaže by jej možná dokázal „odchodit“. Tento blok nyní řeší s novou psycholožkou.
Zatímco dříve spoléhal na mentální koučink spíše nárazově, nyní zavádí systém. „Je to o každodenní rutině. Musím dělat věci, i když se mi zrovna nechce,“ popisuje změnu přístupu. Pochopil, že mentální odolnost nevzniká až při tie-breaku, ale rodí se dávno před vstupem na kurt. Součástí změn je i úprava techniky podání, při níž se snaží více zapojovat obě nohy, aby ulevil té levé, která trpěla přetížením.
Druhá polovina sezony přinesla vystřízlivění. Radost ze hry se vytratila a nahradila ji strojová povinnost. „Tenis jsem si vůbec neužíval, chodil jsem na kurt jen jako do práce,“ svěřil se upřímně Macháč. Když už se zdálo, že problém s křečemi ustupuje, ozvalo se koleno. Vyšetření na sonu odhalilo drobné trhlinky, které si vyžádaly klidový režim.
Aktuálně se dvaatřicátý hráč světa vrací do tréninku jen pozvolna a objemy přidává opatrně. Plán je jasný: začít v Brisbane a podle reakce těla se rozhodnout, zda přidat další turnaj, nebo směřovat síly rovnou do Melbourne. Žebříčkové cíle jdu stranou. „Teď už si jen přeju, abych vydržel zdravý,“ uzavírá s nadějí.
