neděle, 26. 10. 2025
Pogačar vs. Zbytek světa. Porazit ho nejde, smiřují se hvězdy cyklistiky

Pogačar vs. Zbytek světa. Porazit ho nejde, smiřují se hvězdy cyklistiky

„Zeptáte se jezdců, jak chtějí porazit Pogačara, a oni se jen zasmějí nebo pokrčí rameny.“ S tímto znepokojivým postřehem přichází belgický deník Het Nieuwsblad. Podle expertů se do profesionálního pelotonu vkrádá pocit apatie a rezignace... soupeři se prý již ani nesnaží najít cestu, jak slovinského fenoména porazit.


  • autor: Petr Zajíc
  • , vydáno: 26. 10. 2025
  • , zdroj fotky: UEA Team Emirates

Éra jednoho muže

Sezona 2025 se proměnila v manifest výjimečnosti Tadeje Pogačara. Slovinský šampion ovládl tři monumenty, počtvrté vyhrál Tour de France a přidal tituly mistra světa i Evropy. Jeho dominance je tak absolutní, že v ostatních jezdcích údajně zabíjí touhu po vítězství.

V podcastu Café Koers na tento jev upozornil analytik Guy Van den Langenbergh. „Je cítit, jak se do pelotonu vkrádá určitý druh rezignace,“ poznamenal. „Zdá se, že všichni již přijali jeho nadvládu.“ Podle něj se tento pocit beznaděje netýká jen menších týmů. „Vidíte to i u Vismy. Ani oni nemají plán, jak zareagovat. Je možná přehnané říkat, že jdou na porážku, nicméně tak to působí.“

Hlasy smířených

Jeho slova potvrzují i výroky samotných závodníků. Italský klasikář Alberto Bettiol to pro Cycling Weekly vyjádřil naprosto otevřeně. „Není žádnou ostudou skončit druhý za Tadejem Pogačarem,“ pravil. „Upřímně si nemyslím, že na startu Strade Bianche byl jediný jezdec, jenž by s ním dokázal vydržet.“

Podobně smířeně působil i jeho velký rival Jonas Vingegaard po jedné z horských etap na Tour de France. „Nemyslím si, že bych ho mohl porazit,“ pokrčil rameny. „Nelituji ničeho, co jsem zkusil, je však opravdu silný.“

Nebezpečný paradox

Podle belgického komentátora Jana-Pietera De Vliegera se tato rezignace projevuje i v taktice. Týmy prý volí opatrnější strategie a místo útoků jen sledují, kdo odpadne jako další. „Když se závodníci začnou bát prohrát s velkou ztrátou, přestanou závodit. A přesně to nyní vidíme,“ vysvětlil.

Cyklistika tak čelí paradoxu. Má sice dominantní osobnost, jež přitahuje pozornost, zároveň však trpí nedostatkem napětí a skutečného boje o vítězství. „Když se zeptáte, jak Pogačar vyhraje, lidé už neřeší jestli, ale kdy,“ shrnul Van den Langenbergh. „Je to obdivuhodné, ale i trochu nebezpečné.“

Hlas naděje

Zatímco většina pelotonu se zdá být smířená s rolí statistů, objevují se i výjimky. Mladý francouzský talent Paul Seixas se nechal slyšet, že jeho cílem je porazit Pogačara na jeho absolutním vrcholu. Jeho slova tak dávají naději, že touha po vítězství ještě zcela nezmizela.

Organizátoři Tour de France představili trať pro rok 2026, má zabránit dominanci Pogačara

další zajímavé články