Cesta samuraje. Procházka o své jediné zkušenosti s drogami a poznání, jež mu přinesla

Spojitost s Jonem Snowem

Jiří Procházka sází na zdravý životní styl a přírodní doplňky stravy. O to překvapivěji působí jeho přiznání z podcastu Kid Ajvn & A-Cast, kde promluvil o své zkušenosti s drogami.

Ačkoli látku přímo nepojmenoval, nápověda byla více než zřejmá. „Jednou jsem si dal drogu, takovou docela známou,“ započal své vyprávění, zatímco v ruce držel repliku meče Jona Snowa ze Hry o trůny. „Dalo by se říct, že má spojitost s majitelem tohoto meče,“ dodal s úsměvem, čímž jasně odkázal na kokain, jemuž se v angličtině přezdívá „snow“ (sníh).

Napojení na přítomný okamžik

Tato dávná zkušenost mu prý přinesla jedno zásadní poznání. „Když jsem zhodnocoval, co se dělo, tak to bylo absolutní napojení na čistý přítomný okamžik,“ popisoval účinky látky.

Vzápětí si však uvědomil, že tento stav dokáže navodit i bez chemické pomoci. „Ale vždyť to já umím,“ pravil. „Proč bych něco takového dělal, když už to vlastně umím?“

Otroci vlastní mysli

Právě v tom podle něj tkví největší nebezpečí a zároveň smutek závislosti. „Došlo mi, proč je to v určitých kruzích tak oblíbená věc,“ zamyslel se. „Je škoda, že se lidé stávají otroky něčeho, co už dávno mají sami v sobě.“

Cesta vůle a víry

Podle českého samuraje je schopnost dosáhnout stavu „tady a teď“, jenž mnozí hledají v drogách, přirozenou součástí každého člověka. Klíčem k jeho odemčení však není chemická zkratka, nýbrž vnitřní práce.

„Stav čisté Boží přítomnosti, stav tady a teď, máme v sobě,“ vysvětloval. „Jen je k tomu potřeba silná vůle, víra a čin.“ Jeho jednorázový experiment mu tak paradoxně jen potvrdil správnost cesty, po níž se již dávno vydal.

Błachowicz se stále nevzdal šance na Procházku: Evropa si ten souboj zaslouží, národní stadion ve Varšava zní dobře