- Petr Zajíc ,
- 18. 07. 2025
Zdvihl trofej, usmál se do kamer a zapsal se do dějin. Ale zatímco publikum v Londýně aplaudovalo, úřady už chystaly faktury. Jannik Sinner sice ovládl Wimbledon a vydělal miliony, ale velkou část z nich nikdy neuvidí.
Jannik Sinner se stal šampionem nejslavnějšího tenisového turnaje světa a připisuje si nejen sportovní triumf, ale i životní výdělek. Wimbledon v roce 2025 ocenil vítěze částkou 3 miliony liber (přibližně 92 000 000 českých korun, ale přesná částka se liší podle aktuálního směnného kurzu). Jenže tahle suma je spíš iluzí než realitou.
Všechno začíná britským daňovým sítem. Jak uvedl daňový expert Sean Packard pro Forbes, prize money je v Británii zatíženo srážkovou daní 20 %, což už samo o sobě ukrojí půl milionu liber. To ale není vše – v konečném důsledku může vítěz ztratit až 45 % z původní částky, včetně daní z reklamních příjmů a bonusů za vybavení.
Daňová mapa tenisu: od Monaka po Alicante
Sinner má ovšem výhodu, že je rezidentem Monaka – slavného daňového ráje, kde sportovci platí minimum, pokud vůbec něco. Po bok se mu řadí i Novak Djoković, Daniil Medveděv, Holger Rune či Stefanos Tsitsipas. Je to dobře známá strategie: vyhrát kdekoli, bydlet v Monaku.
Finalista Carlos Alcaraz naopak takové štěstí nemá. Španěl zůstává v rodném Alicante a jeho odměna v hodnotě 1,52 milionu liber bude podléhat španělskému daňovému systému. Výhra? Ano. Plná radost? Otazník.
Ani ženy to nemají jednodušší. Iga Świątek, šampionka ženské dvouhry, zůstává věrná Polsku, které jí strhne přibližně 4 % z odměny. Amanda Anisimova, poražená finalistka, navíc jako Američanka podléhá i systémovým odvodům typu Medicare a daním ze samostatné výdělečné činnosti.
Za vítězstvím Sinnera se ovšem skrývá víc než jen statistiky a tabulky. Pro italského tenistu šlo o symbolický návrat po zklamání na French Open, kde neuspěl.
„Tohle je část, na kterou jsem nejvíc pyšný, protože to nebylo jednoduché. Vedl jsem se vnitřními rozhovory, ptal se sám sebe, co když, co kdyby... A přesto jsem pokračoval,“ řekl po finále.
„Raději prohraju ve finále, kde bojuju, než když mě někdo smete za hodinu. Věděl jsem, že když zůstanu intenzivní v tréninku, může přijít další šance. A ta přišla.“
Wimbledon jako šek i zrcadlo
Wimbledon není jen o bodech a šampusu. Je to zrcadlo, ve kterém se ukáže, kdo umí nejen hrát, ale také přežít tlak, očekávání a následný účet. Sinner v tom obstál. Sportovně i lidsky.
A jestli mu zbyde „jen“ 2,5 milionu liber? Pořád to není špatný den v kanceláři.
Z kritika obdivovatelem. Kyrgios otočil a klaní se Šwiatekové. Je nesmrtelná!