- Petr Zajíc ,
- 13. 07. 2025
top zprávy
Tráva ve Wimbledonu ještě voněla sluncem, když Marcos Baghdatis políbil kurt a rozdal dětem rakety. Pro muže, který v mládí zářil proti Federerovi, Nadalovi i Agassimu, to byl konec jedné cesty a začátek druhé.
Rok 2006 byl pro Bagdhatise magický. Na Australian Open se jako neznámý kluk probojoval až do finále, kde vzal první set Rogeru Federerovi. Fanoušci šíleli, jeho rodný Kypr se zastavil.
„Byl jsem nenasazený, ale porazil jsem čtyři nasazené, včetně Roddicka. Těch čtrnáct dní mi změnilo život,“ vzpomíná v podcastu pro talkSPORT.
Na Wimbledonu ten samý rok vyřadil Andyho Murraye i Lleytona Hewitta a až v semifinále ho zastavil Rafael Nadal. Grandslamový titul mu ale nebyl souzen – ačkoliv měl talent i charisma, proti němu stála generace titánů.
Poslední, koho porazil Agassi. A nikdy nezapomněl
Když se v roce 2006 potkali na US Open, Andre Agassi hrál poslední turnaj kariéry. Baghdatis tehdy srdnatě dotáhl zápas do pátého setu. Prohrál, ale vstoupil do historie.
„Byl to můj idol. Byl jsem kluk, kterému visel na zdi plakát Agassiho. A teď jsem byl poslední, koho kdy porazil. To nezapomenu,“ říká dojatě.
O mnoho let později pozval Agassiho na slavnostní otevření své akademie v Limassolu. Splněný sen malého kluka se tak uzavřel v kruhu.
Zatímco Federer a Nadal se dali „narušit“, Djokovič byl podle Bagdhatise jiná liga.
„Proti Rafovi na tvrdém povrchu nebo Rogerovi jste měli šanci. Ale Djokovič? Neexistovalo nic, čím byste ho rozhodili. Všechno záleželo na něm,“ popisuje.
V roce 2007 s ním svedl pětisetovou bitvu ve čtvrtfinále Wimbledonu. Prohrál 5:7 v pátém setu.
„Bylo to zničující, ale zároveň motivující. Cítil jsem bolest. A bez bolesti se neposuneš.“
Rozlučka ve stínu. Ale důstojná
Wimbledon 2019. Court č. 2. Prohra s Berrettinim. Konec kariéry. Ale důstojný.
Baghdatis políbil trávu, rozdal vybavení, zamával tribunám, kde seděla jeho těhotná žena Karolina.
„Chtěl jsem skončit na velkém turnaji. Wimbledon je největší z nich. Nemohl jsem si přát víc,“ řekl tehdy.
Dnes je mu čtyřicet. Nechce cestovat jako trenér, nechce být dalším Ivanisevičem v lóži. Místo toho buduje v Limassolu tenisovou akademii.
„Na Kypru stále chybí infrastruktura. Děti mají talent, ale chybí jim prostředí. Chci jim dát šanci,“ vysvětluje.
Akademii vede spolu se svou ženou Karolinou Sprem, bývalou čtvrtfinalistkou Wimbledonu.
„Ne každý musí být profesionál. Možná půjde studovat do USA, možná si prostě jen zlepší život. Ale my jim chceme pomoct.“
Zlato na trávě, trny v duši. Šwiateková prosí: Už mi dejte pokoj
