- Aleš Karafiát ,
- 26. 11. 2025
top zprávy
Obě pražská S se letos nachází na nejvyšších příčkách Chance ligy a zdá se, že opět diktují tempo českého fotbalu. Oba kluby přivedly v posledních letech řadu hráčů, z nichž se většina dokázala prosadit. To v nedávné minulosti na přestupovém trhu tolik úspěšné nebyly. Podívejme se proto, kteří hráči nenaplnili velká očekávání a Spartě a Slavii nevydělali ani korunu.
O horších přestupech se dá samozřejmě mluvit i v posledních pár letech. Ve Spartě bychom se do této kolonky nebáli zařadit třeba často chybujícího brankáře Petera Vindahla, jenž má trochu nepochopitelně stále pevné místo v základní sestavě Briana Priskeho. A z těch letošních zatím vůbec nevychází příchod útočníka Kevina-Prince Milly.
Ve Slavii se zase čekalo větší vytížení u Japonce se zkušenostmi z Anglie Daiki Hashioky, výraznější prostor zatím nedostal ani Muhammed Cham. Přesto byly v obou táborech před několika lety mnohem větší přešlapy. Které to byly?
Izraelský křídelník šel do Sparty 1. července 2017 za 2,9 milionu eur z Maccabi Tel Aviv a nutno říct, že měl skvělou formu. V poslední sezoně za izraelský celek vsítil 15 ligových branek a v Evropské lize se pyšnil bilancí 3+4. Tato čísla ho předurčovala stát se tahounem ofenzivy Sparty, jenže specifické české prostředí a soubojová liga vzala za své. Ben Chaim během svého angažmá na Letné čelil několikrát zraněním a ačkoliv měl po slabším prvním půlroku slibnou přípravu, v lize na tyto výkony nenavázal. Ve dvou sezonách tak odehrál za Spartu jen 20 zápasů, v nichž se do statistik zapsal dvěma asistencemi. V srpnu roku 2020 tak odešel zdarma zpět do Maccabi Tel Aviv.
O Semiha Kayu se dříve zajímaly i evropské velkokluby, jenže on nakonec přestoupil do pražské Sparty. Letenští věřili, že turecký stoper pozvedne její defenzivu a stane se hlavním pilířem zadních řad. Tomu odpovídaly i náklady na jeho příchod. Sparta za něj do Galatasaray poslala 52 milionů korun, což byla v té době nejvyšší suma, kterou dal tým z české ligy za obránce. Dalších zhruba 13 milionů korun činil podpisový bonus.
Kaya si přitom ročně na Spartě vydělal přibližně 3 miliony korun měsíčně, což ho učinilo nejlépe placeným hráčem soutěže. Jenže i Kayu často sužovaly zdravotní trable a ve dvou prvních sezonách odehrál dokonce jen 18 ligových zápasů. Následně se přesunul na hostování zpět do Galatasaray a když se pak vrátil, vypadalo to, že by mohl najít starou formu. Dokonce se hned dvakrát zapsal mezi střelce, jenže pak přišel trochu úpadek a další zranění. Po něm už se Kaya vydal zpět do Turecka, kde posílil celek Yeni Malatyaspor.
Slavia se před sezonou 2017/2018 chtěla spoléhat na zkušenosti a jednou z jejich nejvýraznějších tváří měl být Portugalec Danny. Pravda, bývalý hráč Zenitu Petrohrad přišel do Eden v již pokročilém fotbalovém věku, přesto se dá jeho angažmá nazvat propadákem. Danny si jen těžko hledal místo v základní sestavě, což dokládá pouze 18 odehraných ligových zápasů ve zmiňovaném ročníku. Ani statistiky nejsou nijak oslnivé – namísto kanadských bodů sbíral spíše žluté karty. K jedné vstřelené brance a dvěma asistencím přidal hned 6 karet. Další ročník už pak v sešívaném dresu nepřidal a vydal se zdarma do Maritima. Slavii mohl těšit alespoň fakt, že Dannyho přivedla coby volného hráče.
V létě roku 2016 měl být hlavním slávistickým esem Gino van Kessel, jenž do té doby válel na Slovensku za Trenčín. Pražané za něj neváhali vysát 1,2 milionu eur. Útočník z Curacaa se sice ukázal být poměrně gólový, když v sedmi duelech skóroval hned dvakrát, v mezihře byl ale prakticky nepoužitelný a navíc se odmítal přizpůsobit místním poměrům. Dělal mu problém přistoupit správně k týmové hře a tréninku, vyzařovalo z něj arogantní chování a odmítal spoluhráčům pomáhat s obranou. Poté se tedy vydal na hostování do Lechie a Oxfordu, aby nakonec trvale přestoupil do KSV Roeselare. Jeho angažmá v Edenu tak mělo jepičí život.
