- Aleš Karafiát ,
- 28. 05. 2025
top zprávy
Když Tomáš Macháč na začátku sezony s přehledem porážel jedno jméno za druhým, zdálo se, že má našlápnuto k průlomovému roku. Jenže poslední týdny z něj dělají něco jiného. Hráče, kterého jeho vlastní tělo tahá zpátky na zem.
Zablokovaná záda, křeče, opakované skreče. Místo tenisových statistik se začíná počítat počet nedohraných utkání. A ročník, který měl být životní, se mění v sérii frustrujících zastávek na cestě za stabilitou.
Vše vyvrcholilo na grandslamové scéně. Roland Garros, první kolo, večerní duel s domácím Halysem. Macháč hraje solidně, bere tiebreak a najednou konec.
„Hrál jsem dobře, ale bohužel jsem se během tiebreaku zranil. Pak už se můj stav jen horšil a nešlo dál pokračovat. Tak to prostě je,“ řekl na webu tenisovysvet.cz po zápase, který vzdával za stavu 6:7(4), 1:4.
Přitom pouhé čtyři dny předtím nedohrál utkání v Ženevě proti Cameronu Norriemu. Tehdy kvůli křečím, které ho už jednou dohnaly i loni při Davis Cupu ve Valencii. Všechny ty problémy? Podle Macháče spolu souvisejí.
„V Ženevě jsem dostával křeče do levé nohy, tady se mi zablokovala záda. I když jde o jiný typ zranění, vidím, že teď prostě nejsem zdravý. Zranění se navzájem nabalují. Nebylo úplně optimální přijíždět se zraněním z Ženevy. Tréninky tady byly v pohodě, ale měl jsem to v hlavě,“ vysvětloval po francouzském vystoupení.
A to není všechno. United Cup – skreč s Fritzem. Indian Wells – odstoupení ve druhém kole. Miami – do osmifinále proti Menšíkovi vůbec nenastoupil. Celkem pět utkání, která nedohrál nebo rovnou vzdal. Stejný počet jako za celý loňský rok a to jsme teprve na přelomu května a června.
„Je to známka toho, že něco musím změnit, zamyslet se nad tím a dát všechno dohromady, protože tohle jediné mě momentálně limituje. Bohužel už je toho trochu moc,“ přiznává aktuální světová dvaadvacítka.
A co teď? Pauza? Přehodnocení plánu? Obojí. Macháč nechce dál riskovat, plánuje komplexní vyšetření, která by konečně mohla pojmenovat, co se s jeho tělem děje.
„Pracuju na tom postupně, vždycky jsem doma jen pár dní. Ono je těžké vynechat dvě tisícovky a dát se fakt dohromady. Ale očividně jsem to měl udělat. Teď musím využít všechen čas na to, abych se dal dohromady,“ doplňuje bojovník z Berouna.
