- Jan Matas ,
- 22. 05. 2025
Zlatá tretra Ostrava 2025 je domácí atletický svátek, který letos míří hodně vysoko. Nejen díky tomu, že je opět součástí World Athletics Continental Tour Gold, ale hlavně díky jménům, která se chystají rozdrtit ovál na Městském stadionu ve Vítkovicích. Vše vypukne 24. června!
Věřím, že to bude lítat daleko! Staňek si teď mákne, během šesti týdnů absolvuje 9 velkých závodů
Po pěti letech se vrací Jakob Ingebrigtsen, norský rekordní démon a nejžádanější běžec planety. Od svého vítězství v Ostravě v roce 2020 (1 500 m za 3:33.92) nasbíral dva olympijské tituly, sedm zlatých z ME, dva světové tituly a pět světových rekordů. Jakmile vystartuje, bude to elektrizující.
Na hladké čtvrtce se schyluje k bitvě století. Domácí kometa Lurdes Gloria Manuel, stále jen devatenáctiletá, vyzve svou novou tréninkovou parťačku Femke Bolovou, holandskou superhvězdu a halovou světovou rekordmanku (49.17). Manuel v Ostravě 2024 přepsala český juniorský rekord a atakovala historická evropská maxima. Bude mít stadion znovu na své straně?
Program 64. Zlaté tretry 24. 6. 2025:
14:30 otevření stadionu
14:30 otevření fanzony
15:00 národní program
18:00 hlavní program
20:00 závěrečný ceremoniál
Další senzací bude start australského supertalentu Gouta Gouta. Sedmnáctiletý sprinter s časem 20.04 na 200 m už ve svých šestnácti pokořil časy, které v tom věku neměl ani Usain Bolt. A právě Boltův ostravský rekord 19.83 může být letos v ohrožení. Gout to říká naplno: „Do Tretry chci pod dvacet.“
Na domácí půdě se představí i čeští medailisté z halového ME. Výškař Jan Štefela, koulař Tomáš Staněk, obě členky bronzové štafety Lada Vondrová a Tereza Petržílková, a z vítkovického hnízda vyletí i Karolína Maňasová, aktuálně nejrychlejší Češka historie na 60 m do 23 let.
V létě chce zlomit i letitý rekord Jarmily Kratochvílové (11.09 na 100 m). Premiéru v hlavním programu bude mít také čtvrtkařský nováček Milan Ščibráni, jenž už v hale pokořil 46,5 a v létě míří pod 46.
Psal se rok 1961. Na škvárový ovál ve stínu Vítkovických železáren vyběhli atleti z Československa, Sovětského svazu a Maďarska. V hledišti seděly tři tisícovky diváků, nikdo netušil, že se právě rodí nejvýznamnější český atletický mítink. A už vůbec nikdo netušil, že padne světový výkon – postarala se o něj Ludmila Lysenková časem 2:08,1 na netradičních 880 yardů.
Začátky byly drsné, opravdové. Žádný lesk, žádné technologie, jen čistá atletika, pot, prach a hlad po výkonech. V roce 1970 se poprvé běželo na umělém povrchu a mítink dostal jméno, které vydrželo: Zlatá tretra. Stejné jméno tehdy nesla i trofej pro nejlepšího atleta Evropy a Ostrava se stala jedním z bodů, kde se psala atletická mapa kontinentu.
Pak přišla zlatá éra. Sedmdesátá a osmdesátá léta katapultovala Tretru mezi top podniky světa. V Ostravě padaly časy, které trhaly rekordní listiny. Silvio Leonard z Kuby vyrovnal světový rekord na stovku, Renate Stecherová z NDR prolétla 100 m za 10,9. Do Ostravy jezdila světová špička – Marita Kochová, Jarmila Kratochvílová, Helena Fibingerová, Taťána Kocembová. „Už týden před Tretrou jsem cítila mrazení. A když jsem viděla ty davy u stadionu, dostávala jsem se do transu,“ vzpomíná poslední jmenovaná.
Ale žádný příběh není jen pozlátko. Po roce 1989 přišel pád. Bez centrální podpory i peněz. Mítink, který v roce 1978 hostil 25 zemí, upadl až na samé dno. V roce 1999 se dokonce neběžel vůbec. Zánik visel ve vzduchu.
Jenže Tretra přežila. A vrátila se. Pomalu, tvrdohlavě. Dnes patří do světové zlaté atletické série a rok co rok přiváží do Ostravy ty nejlepší jména sportu díky lidem, kteří tomu věřili. Od zakladatelů Vaculy, Pekaře, Kebrla (ředitel celých dlouhých třiatřicet let), přes Jana Slaninu, který přivedl mítink zpátky na vrchol, až po týmy promotérů a agentur, které od roku 2002 dělají z Ostravy magnet světové atletiky.
Jarmila Kratochvílová (držitelka světového rekordu na 800 m z roku 1983 platného dodnes, stříbrná z OH 1980, dvojnásobná mistryně světa z roku 1983 (400 m - SR poprvé pod 48 s. a 800 m)
Helena Fibingerová (světová rekordmanka ve vrhu koulí v hale, 3x překonala SR venku, mistryně světa 1983, bronzová z OH, 8x mistryně Evropy v hale)
Jan Železný (pětinásobný světový rekordman v oštěpu, jeho výkon 98.48 m platí dodnes, 3x zlato a 1x stříbro z OH, 3x zlato 2x bronz z MS)
Šárka Kašpárková (trojskokanka, bronzová z OH 1996, zlatá z MS 1997, 3x střibro z ME a HME, 2x bronz z halového MS)
Imrich Bugár (diskař, stříbro z OH 1980, zlato z MS 1983, zlato a bronz z ME, 13x mistr ČSSR 1978-1992 a 2x mistr ČR 1993-1994)
Usain Bolt (Jamajka, sprinter, nejlepší atlet posledních let, 8x zlato z OH, 11x zlato z MS, držitel světového rekordu na 100 m a 200 m)
Asafa Powell (Jamajka, sprinter, olympijský vítěz, mistr světa ve štafetě, bývalý světový rekordman, 97x zaběhl 100 m pod 10 s)
Hicham El Guerrouj (Maroko, 2x zlato z OH -1500 m a 5000 m z roku 2004, držitel světového rekordu na 1500 m a míli)
Haile Gebrselassie (Etiopie, 2x zlato z OH, 9x zlato z MS ve vytrvalostních disciplínách)
Kenenisa Bekele (Etiopie, 3x zlato z OH, 16x zlato z MS, držitel světového rekordu na 5000 m a 10 000 m)
Duplantis-a-Mahuchikh-ostrouhali-Absolutnimi-kraly-atletickeho-roku-jsou-Hassan-a.html" target="_blank">Armand Duplantis (SWE, skok o tyči, PB 623 cm - světový rekord, zlato: OH 2021, MS 2022, HMS 2022, ME 2018 a 2022, HME 2021; stříbro: MS 2019)
Jakob Ingebrigtsen (NOR, běh na 1500 m, PB 3:28.32 min., zlato: OH 2021, MS 2022 (5000 m), ME 2018 a 2022 (1500 m a 5000 m), ME kros 2021 a 2022, HME 2019 (3000 m), 2021 (1500 m a 3000 m), 2023 (1500 m a 3000 m); stříbro: MS 2022, HMS 2022, HME 2019)
V září 2020 přijel do Ostravy tiše a nenápadně – pozdě v noci, jako poslední zahraniční host koronového ročníku. O den později už ale na ovále dominoval. Na patnáctistovce si doběhl pro vítězství v čase 3:33,92 a nenápadný norský mladík odstartoval svou cestu mezi nesmrtelné. Od té doby sesbíral dvě olympijská zlata, dvě světová, devět evropských titulů (včetně krosu), pět halových zlatých z ME a přepsal historii: světové rekordy na 2 000 m, 3 000 m i dvě míle, evropské rekordy na 1 500 m a míli, halové světové rekordy na týchž distancích. A to všechno ještě před pětadvacátými narozeninami.
Teď se vrací tam, kde to začalo. Jakob Ingebrigtsen – nejžádanější běžec planety, magnet každého středotraťového mítinku – se znovu postaví na start Zlaté tretry Ostrava 2025. I když poběží svých prvních 1500 metrů v letní sezoně, jeho start bude výjimečnou událostí. Publikum uvidí v akci muže, který přepisuje dějiny v přímém přenosu a ještě zdaleka nekončí.
Švédský fenomén je neoficiálně považovaný za nejlepšího tyčkaře všech dob. Na mítinku Diamantové ligy v Šanghaji letos v květnu skočil 611 cm, čímž s přehledem porazil i dalšího šestimetrového skokana, Řeka Emmanouila Karalise. Ten se sice blýskl pokusem přes 601 cm, ale na „Monda“ to nestačilo. A právě souboj těchto dvou výjimečných borců se chystá i pro Zlatou tretru 2025. Karalis má totiž v plánu odvetu, Duplantis naopak přemýšlí o útoku na vlastní ostravský rekord (612 cm) – nebo ještě výš. „Je skvělé se znovu vrátit do Ostravy. Kontakt s fanoušky je tu jedinečný a možná se pokusím zaútočit na rekord mítinku. Hodně záleží na počasí, ale věřím, že zaplněné tribuny nás poženou vpřed,“ vzkazuje.
A není divu, že Duplantis-prileti-uz-poctvrte-a-na-Zlate-tretre-slibuje-show.html" target="_blank">právě Duplantis táhne. V pouhých 25 letech má za sebou kariéru, jakou by jiní nestihli ani za tři životy. Dvakrát ovládl olympiádu, jedenáctkrát překonal světový rekord – naposledy letos v hale výkonem 627 cm – a laťku přes šest metrů zvládl vícekrát než všichni jeho soupeři dohromady. V Ostravě bude skákat už počtvrté a fanoušci Duplantis-prileti-uz-poctvrte-a-na-Zlate-tretre-slibuje-show.html" target="_blank">se můžou těšit na atletiku na hranici lidských možností. Pokud počasí dovolí a Duplantis se cítí silně, může stadion ve Vítkovicích klidně znovu přepisovat historii.
Jedním z největších lákadel mítingu bude bezpochyby Níradž Čopra – olympijský vítěz, mistr světa a nově také svěřenec Jana Železného. Indický fenomén se nesmazatelně zapsal do atletické historie zlatem z Tokia (86,65 m) a triumfem na mistrovství světa 2023 (89,94 m), kde se stal vůbec prvním Indem, který získal titul mistra světa v atletice. V loňském roce přidal i stříbro z olympiády v Paříži (89,45 m) a potvrdil, že jeho příběh teprve nabírá obrátky. Jeho výkony sledují desítky milionů fanoušků napříč Indií i světem a teď se chystá zazářit i v Ostravě.
Na Zlaté tretře chtěl startovat už dřív, ale vždy mu do cesty vstoupila smůla – naposledy v podobě zranění. Loni tak stadion navštívil alespoň jako host. Letos už ale slibuje plnohodnotné vystoupení. „S nadšením oznamuji, že se letos zúčastním mítinku Zlatá tretra v Ostravě. Je to legendární závod a tento ročník bude výjimečný. Můj trenér Jan Železný tam nejenže mnohokrát zvítězil, ale také působí jako ředitel celé akce. Cítím se skvěle a doufám, že uvidíte opravdu pěkné a daleké hody. Těším se na setkání s vámi všemi,“ vzkazuje fanouškům Čopra. Ostrava tak uvidí nejen mistra světa, ale i skromného šampiona, jenž hýbe celou jednou sportovní kulturou.
Na Zlaté tretře 2025 nebude chybět další velké jméno světové atletiky, kterým je olympijská šampionka a dvojnásobná vítězka Diamantové ligy Haruka Kitagučiová.
Japonská oštěpařka, kterou trénuje český kouč David Sekerák, dorazí do Ostravy s jasným cílem: ukázat, že patří na úplný vrchol.
Do sezony sice vstoupila čtvrtým místem na mítinku v Šanghaji výkonem 60,88 metrů, ale to nejlepší si nechává na léto. A právě Tretra může být místem, kde to naplno odpálí.
Kitagučiová se v Ostravě představí ve výjimečné společnosti, a to nejen mezi oštěpařkami.
V programu se objeví také jeden z nejžhavějších atletických talentů současnosti – australský sprinter Gout Gout. Tenhle sedmnáctiletý zázrak už během domácí sezony pokořil hranici deseti i dvaceti sekund, přičemž vítr mu foukal téměř čistě.
To jsou časy, které nezvládal ani Usain Bolt v jeho věku. Gout míří do Ostravy s jediným cílem a sice překonat Boltův rekord mítinku 19,83 s z roku 2008.
Gout Gout bude na Tretře běžet dvoustovku, a pokud mu podmínky sednou, může se stát svědkem něčeho mimořádného. Jeho start nabízí možnost sledovat zrod nové sprintérské legendy přímo na vlastní oči.
Srovnání s Boltem nebere na lehkou váhu, ale zároveň ho neodrazuje, spíš motivuje. A podle všeho má našlápnuto k tomu, aby se jméno Gout stalo synonymem rychlosti.
Čeští atleti budou i letos patřit na Zlaté tretře k tahákům večera. Jakub Vadlejch, stříbrný olympijský medailista a pravidelný medailista z mistrovství světa i Evropy, patří i přes občasné výpadky ke světové špičce v hodu oštěpem. V Ostravě má vždy silnou podporu publika a i letos bude jedním z hlavních favoritů disciplíny, v níž se často mění pořadí až posledním pokusem.
Na domácí dráhu se vrací i Lurdes Gloria Manuel, teprve devatenáctiletý zázrak české atletiky. Juniorská mistryně světa a semifinalistka z olympiády v Paříži si loni v Ostravě doběhla pro národní juniorský rekord na 400 metrů a letos se postaví na start proti hvězdné Femke Bolové. Stadion, který jí přináší štěstí, může být svědkem dalšího posunu směrem k absolutní světové elitě.
Chybět nebude ani Amálie Švábíková, stabilní opora tyčkařské školy a držitelka českého rekordu. V halové sezoně předvedla skvělou formu a Ostrava jí nabízí ideální příležitost ukázat sílu v konkurenci nejlepších světových skokanek. Mezi domácí favority se řadí i Tomáš Staněk, halový mistr Evropy a muž s obrovskou silou i zkušenostmi. V koulařském kruhu se mu v Ostravě tradičně daří a před domácím publikem umí zabrat.
Ve výškařském sektoru bude vlajku českých barev držet Jan Štefela, čerstvý medailista z halového ME, který se letos posunul do úplně jiné ligy. Fanoušci se mohou těšit i na Karolínu Maňasovou, nejrychlejší Češku současnosti, která v hale posunula české rekordy na 60 metrů a v letní sezoně bude chtít atakovat i legendární čas Jarmily Kratochvílové na stovce. Její rychlost, dravost a chuť jít na hranu budou jedním z vrcholů sprinterských disciplín večera. Naopak svěřenkyně Zuzany Hejnové Nikoleta Jíchová bude bohužel absentovat.