Dagestánský lev srazil brazilského titána. Zlomený Pereira přenechává trůn Ankalaevovi. Fanoušci bučeli

Předzápasové vábení: šampion vs. divoký vyzyvatel

Než se spustila řež v kleci, stačil Magomed Ankalaev několikrát prohlásit: „Alexův čas skončil.“ Oproti tomu Pereira se tvářil, jako by ho žádné řeči nevyvedly z klidu. Jeho tvrdé nohy, důrazné kopy a neochvějný postoj slibovaly, že šampionský pás zůstane na jeho bedrech. Navíc čtvrtá obhajoba v rozmezí pouhých dvanácti měsíců? Svědčí o extrémní formě Brazilce. A fanoušci s ním rezonančně souzněli: obří aplaus při nástupu přímo ohlušoval.

Ankalaev však nastoupil s klidem. V koutě mu jako by hořelo jen odhodlání, nic víc. Vyzařoval pocit, že je připraven absolvovat pět kol vyrovnaného dramatu – anebo v ideálním světě pro něj – zápas ukončit dřív.

Od kopů k pletivu: Kde se Pereira zadrhl?

Začátek naznačil, že Pereira si chce v klidu otestovat vzdálenost. Nacvičil prvních pár kopů, zkusil zatlačit Dagestánce k pletivu. Ankalaev se ale nedal, vracel dokonce calf kicky. Od obou se dal vycítit jeden velký respekt – takový, ve kterém jeden jediný zásah může rozhodnout.

Ve druhém kole vyzyvatel ukázal větší chuť. Přitlačil Pereiru k pletivu, ke konci kola s ním dokonce otřásl tvrdou kombinací. Vlastně to byla pro všechny trochu šoková terapie: „Poatan“ si krátce zatancoval a zády narazil na klec, i když se z toho rychle oklepal.

Třetí kolo šampion vytahuje víc kopů, zatímco vyzyvatel hrozí údery rukou. Pereira se ubránil takedownu, zkusil loket, leč opravdovou převahu si nevybudoval. A tak šachová partie pokračovala.

Když tlak Dagestánu zlomil brazilskou ocel

Poté už bylo zřejmé, že Ankalaev je odhodlán svírat Pereiru jako had. Čtvrté a páté kolo se neslo ve znamení klinče u pletiva, vyčerpání a neustálého boje o kontrolu. Šampion se občas vymanil a snažil se v závěrečných minutách hodit do hry svůj smrtící hák, ale jako by mu scházel jiskrný moment, který by konečně ohrozil Ankalaeva.

Bodoví soudci tak nakonec rozhodli, že pás změní majitele. Ankalaevovi zvedli ruku a v T-Mobile Aréně to diváci náležitě „odbučeli“. Zřejmě čekali na obvyklý styl Pereirova drtivého konce, ale tentokrát se ho vůbec nedočkali.