- Jan Matas ,
- 10. 03. 2025
Zlaté tretry, bleskový start a jméno, které v atletice znamená nadlidskou rychlost. Usain Bolt přesto na jeden závod vzpomíná s trpkou pachutí. Nikdy se nedočkal odvety proti sprinterovi, který ho před lety porazil.
Představte si Usaina Bolta, „nejrychlejšího muže na světě“, jak se ve formě roku 2007 chystá na další triumf. Jeho odraz je dravý jako kočkovitá šelma a úsměv naznačuje, že soupeři ho nepřekvapí. Pak se najednou objeví Xavier Carter, americký sprinter z Floridy, který do té doby nepřitahoval tak velkou pozornost. Ale byl ve vrcholné formě – a měl v kapse zápis, který i dnes Boltovi nedá spát.
Carter se prohnal kolem Bolta jako střela a za cílem stihl ještě vyseknout gesto se zkříženýma rukama do X – symbol své přezdívky. Jediný závod, jedna jediná chvilka, a jamajská legenda poznala porážku od soupeře, s nímž se už nikdy znovu neutkala.
Celý příběh má přitom nádech tajemné výzvy. Před samotným kláním přišel Bolta varovat Wallace Spearmon, jeho dobrý kamarád a týmový parťák. „Nevyzývej Xaviera, pokud nejsi ve špičkové kondici,“ radil Spearmon, protože cítil, že Bolt je po náročných závodech vysílený. Jenže Bolt – typický Bolt – se nad sebou nehodlal zamýšlet.
„Já jsem přece Usain, nebudu couvat!“ mohl si v duchu říkat. Následoval sprint, Carter vyhrál, a Bolt se v cíli cítil prázdný. „Bolí mě to dodnes,“ přiznal jamajský fenomén po letech serveru talkSPORT, a to navzdory všem světovým rekordům a osmi olympijským zlatům.
Prohra obvykle buď zlomí, nebo nakopne. V Boltově případě v sobě našel novou motivaci, která ho vedla ke zlepšování techniky i fyzické připravenosti. Rok po oné hořké porážce v Curychu rozmetal světové rekordy na prach na olympijských hrách v Pekingu. Může to být náhoda?
Také Spearmon, který byl u celé historky, jednou přiznal, že Bolt se z oné prohry vzpamatoval až po zisku svých prvních olympijských medailí. Ta pachuť tam však zůstala. „Dodnes mě štve, že už nebyla možnost Carterovi to vrátit,“ stěžoval si jamajský blesk.