Rozloží soupeře, nebo vlastní mančaft? Přestup Chorého budí vášně. Jeho cena prolomila ledy

Ostatně i proto probíhaly v Plzni i v Praze tak vášnivé debaty. Zatímco zhruba půlka zainteresovaných hořela nadšením, ta druhá se na hlavě drbe ještě teď, jedna strana argumentačně přebíjela druhou. Co tedy hovořilo pro, co proti? Proč je Chorého přesun časovaná bomba v mnoha směrech, zároveň vpravdě historický okamžik? A co vypovídá o samotném hráči?

Začněme poslední otázkou, na kterou je odpovědět nejsnazší. O Tomáši Chorém nevypovídá jeho odchod z Plzně do Slavie vůbec nic. Tedy vlastně ano, ovšem nikoliv po té negativní stránce. Naopak, je to výborný fotbalista. Srdcař a dříč, co za poslední roky udělal až neskutečný progres. Zlepšil se ve všech směrech, z kolohnáta do vápna se stal klíčový muž Viktorie i jeden z nejlepších útočníků ligy. Rváč, co radši prorazí hlavou zeď, než aby viděl radost soupeře.

Že se po šesti letech věrné služby zachoval jako Jidáš, co při první příležitosti zdrhnul za zlaťáky do Prahy? I kdyby to bylo pouze o tom, vůbec nikdo mu nemá právo cokoli vyčítat. Chorému je 29 let. Má rodinu, má děti, v cizině nikdy nepůsobil. Nestihl se fotbalem zabezpečit. Byť jeho základní plat ve Viktorii činil zhruba pět set tisíc korun, Slavia mu nabídla rovný milion, s různými bonusy to ale bude ještě víc. Ihned mu tak ukázala, jak moc si ho cení. Zařadila ho na seznam pěti nejlépe placených hráčů týmu, což svědčí o jeho kvalitách i pozici v kádru. Nejšílenější ze všeho je ale cena, za kterou přestoupil.

Zhruba sto milionů českých kaček. Zhruba takovou cenovku pověsil na Chorého plzeňský boss Adolf Šádek, čímž z něj udělal druhý nejnákladnější přestup v rámci české ligy. De facto ten první. I když totiž za návrat Davida Zimy zaplatila Slavia v zimě ještě trochu víc, ta částka šla celá do Turína. Aby ale sto milionů putovalo z jednoho českého klubu do druhého, je svým způsobem narušení zvyklostí, prolomení ledů. Zásadní chvíle s bleskovými následky. Všichni totiž vědí, kolik Chorý stál. Že jeho hodnotu někdo dost nadstřelil, i když je tenhle bourák reprezentant. Minimálně toto léto tak budou v Česku přemrštěné všechny fotbalové sumy. Alespoň na trhu určitě. Zatímco agenti by z toho mohli mít slušné žně, na klubové pokladníky půjde infarkt, ale to už teď stejně nikdo nezmění.

Takový jsem... Chorý oficiálně představen jako hráč Slavie

Nelze se však zbavit dojmu, že Plzeň měla pro setrvání klíčového muže udělat víc. Šádek je buldog. Když se kousne, tak nepustí, tady ale vyklidil pozice až moc brzy. Vážně věřil tomu, že Chorý na dvojnásobný plat slyšet prostě nebude? Že se mu tahle nabídka nerozleží přes EURO v hlavě, že tam ke svým uším nepustí našeptávače ze Slavie? A že jich tam bylo…

Jasně, finančním náležitostem lasa z Edenu zahraniční majitelé Viktorie konkurovat stejně nemohli, ať už se Šádkem či bez něj. Jsou ale i jiné způsoby, jiné páky, jak se dá hráč přesvědčit k setrvání v týmu. Šádek je měl všechny zkusit. Některé klidně dvakrát. I když dobře ví, že držet hráče na sílu nemá žádnou cenu, minimálně u Chorého to měl stejně prubnout. Už jen kvůli tomu, jak nepostradatelnou postavou byl tenhle střelec v kabině i na hřišti.

Třeba ale věří, že Chorý v Edenu vybouchne a maximálně za rok se vrátí s prosíkem zase zpátky. Stejně jako třeba Michael Krmenčík, jehož ale Šádek zpátky už nevzal. Fanoušci byli tehdy zásadně proti.

Chorý je však trochu jiný level než Krmenčík. Je mnohem spolehlivější, platnější při hře s míčem, ale hlavně bez něj. Že za poslední dvě ligové sezony nasázel 25 gólů, je fajn, ale zrovna u něj to není to nejdůležitější. Chorý je naprosto specifický. Jen málokterý fotbalista dokáže tolik ran rozdat i přijmout, jen málokterý ze sebe na hřišti vyždímá víc. Posila za takové peníze navíc musí prostě hrát, musí se hrát přes ni. S Chorým na place bude Slavia jiná, změní se. Ne kvůli němu. Kvůli návratu na ligový trůn, kde chyběla třikrát v řadě a další zaváhání si už nesmí dovolit. I proto, že vítěz příštího ročníku postoupí do Champions League.

Tématem tedy samozřejmě je, co se stane, pokud to Chorému nepůjde, respektive pokud mu to nepůjde hned. Jak se vyrovná s fanoušky, pro něž byl řadu let nepřítelem číslo jedna? A jak ho přijme partička kolem lídra týmu Jana Bořila, který mu sám o sobě může tohle angažmá hodně znepříjemnit? Odpovědi sice ukáže až čas, zato budou naprosto klíčové. I proto je z Chorého časovaná bomba. Nástroj, který může zničit soupeře i svůj vlastní mančaft. Rozložit ho zevnitř jako kyselina.

Pokud ale dovede Slavii k titulu, bude za hrdinu. Spolu s ním i ti, co ho do Edenu přivedli. Je to eso ve vysoké hře. Podle toho se s ním bude také nakládat.