- Petr Zajíc ,
- 01. 09. 2026
top zprávy
Dvě grandslamová finále a šest semifinále za necelé tři roky by pro většinu tenistů znamenalo životní bilanci. Novak Djokovič v tom vidí seznam příležitostí, které mu utekly. A letos v New Yorku jich přibyla další.
Otázka na konec kariéry ho provází několik sezon a on ji pokaždé odbyde stejným způsobem. „Spousta lidí mě už mnoho let posílá do důchodu," prohlásil v dokumentu Novak Djokovic: The Wolf in Winter a připomněl, že se pořád drží mezi nejlepšími hráči světa. „Proč bych měl mluvit o konci, když si stále dokazuji, že mohu vítězit?" ptal se.
Argument měl oporu ve výsledcích. V minulé sezoně došel do semifinále všech čtyř grandslamů, loni v létě nastupoval ve Wimbledonu hned o tři historické rekordy najednou, letos si zahrál finále Australian Open a v Londýně se znovu dostal mezi poslední čtyři. Jenže ani tohle mu nestačí.
„Pro 99 procent hráčů by to byl velmi dobrý výsledek. Pro mě je dobrý, ale ne dost dobrý," řekl po vyřazení z Wimbledonu. V tom je celý paradox jeho současné kariéry. Výsledky, po kterých by jiní pojmenovali sezonu, on eviduje jako ztrátu.
Do New Yorku dorazil s jediným odehraným zápasem od Wimbledonu. V Cincinnati vypadl už na úvod s Argentincem Thiagem Agustínem Tirantem, v horku se trápil a vyžádal si zdravotní přestávku. Brzkou porážku se snažil vydávat za výhodu, protože mu přinesla dva týdny navíc na přípravu.
„Cítím se připravený nejlépe, jak mohu. Trénink je ale něco jiného než zápas na tři vítězné sety na stadionu Arthura Ashe," připustil ještě před turnajem. Ta věta se ukázala jako přesnější, než by mu bylo milé.
Proti dalšímu Argentinci, Marianu Navonemu, vedl 2:1 na sety a v úvodu čtvrté sady odskočil o brejk. Pak se rozpadl. Zvracel u postranní čáry, dostával křeče, mezi sadami mu ošetřovali záda. Poslední dvě sady prohrál 2:6 a 1:6 a naposledy takhle brzy vypadl z grandslamu v roce 2006.
Otázka nezní, jestli chce Djokovič skončit. Zní, kolik pokusů mu ještě tělo dovolí. Pětadvacátý titul zůstává jediným zbývajícím důvodem, proč pokračuje, a s každou sezonou se zmenšuje počet turnajů, kde na něj reálně dosáhne. Nejblíž byl letos v Melbourne, kde ale ve finále nestačil na Carlose Alcaraze.
Sám tuhle logiku dlouhodobě odmítá měnit. Dokud se drží mezi elitou, šance se dobrovolně nevzdá. Odpověď na to, jestli hlava ještě jednou přemůže unavené tělo, se ale odkládá minimálně do Melbourne.
