Galásek po výhře nad Sigmou: Kritiku nečtu, sbalit kufry můžu kdykoliv

• Trenér Tomáš Galásek ignoruje kritiku na internetu a soustředí se na práci s týmem.
• Spekulace o své budoucnosti bere jako přirozenou součást fotbalového řemesla.
• Abdullahi Bewene dostal od realizačního týmu výchovný políček v podobě náhradnické role.
• Obránce Matúš Rusnák si vybojoval místo v sestavě díky poctivé zimní přípravě.
• Zdravá konkurence v kádru Slezanů má být klíčem k úspěšnému jarnímu tažení.

Stoický klid uprostřed bouře

Svět profesionálního fotbalu připomíná neustálý pohyb na ostří nože, kde se přízeň publika mění s každým hvizdem rozhodčího. Tomáš Galásek však odmítá naskočit na kolotoč emocí, které v dnešní digitální době diktují náladu v klubech. Zatímco fanouškovská fóra po remíze 2:2 na Slovácku kypěla nespokojeností, lodivod ostravské lodi zůstával v bezpečné izolaci od virtuálního hněvu. Veškeré jízlivé poznámky se k němu dostávají pouze filtrovaně skrze rodinné příslušníky, kteří zprávy v médiích sledují pozorněji než on sám.

Třebaže se ho blízcí snaží na negativní ohlasy připravit, on sám je v roli mentora, který situaci uklidňuje. V horkém křesle trenéra Baníku si uvědomuje pomíjivost svého postavení. Život v profesionálním sportu mu už dávno vštípil tvrdou lekci o tom, že nikdo není nedotknutelný. „Člověk se ve fotbalovém prostředí pohybuje příliš dlouho na to, aby ho podobné věci vyvedly z míry. Jako hráče vás posadí na lavičku, jako trenéra vás při nedostatku úspěchů a sérii proher zkrátka vyhodí a vy si musíte sbalit věci,“ poznamenal na tiskové konferenci.

Výchovný políček, který zafungoval

Filozofii o sezení na lavičce přenesl Tomáš Galásek z teorie do praxe u jednoho z nejtalentovanějších hráčů současného kádru. Dvacetiletý Abdullahi Bewene, jenž po svém příchodu do Ostravy oslňoval fanoušky i experty, se náhle ocitl mimo základní jedenáctku. Nebylo to rozhodnutí náhodné, nýbrž cílený pedagogický záměr. Úroveň jeho výkonů v závěru podzimu totiž vykazovala sestupnou tendenci, pročež se realizační tým rozhodl pro radikální řez.

Šanci naopak pevně uchopil šestadvacetiletý Matúš Rusnák. Ten do jarních bojů vletěl s vervou, kterou si vybudoval během tvrdého tréninkového drilu v zimní přestávce. Když však v poločase utkání se Sigmou ohlásil zdravotní potíže, musel jít Bewene do akce. Tentokrát už s jiným nastavením mysli. „Využili jsme nuceného střídání Rusnáka a dali Abdullanimu novou příležitost. Odehrál skutečně vynikající poločas. Někdy je prospěšné, když si mladý hráč takzvaně sedne na zadek a pochopí, že jeho pozice v týmu není automatická,“ pronesl spokojený kouč na tiskové konferenci po zápase.

Rivalita jako palivo pro progres

Právě pnutí mezi jednotlivými hráči považuje vedení Baníku za nezbytný motor pro zbytek sezony. Galásek se nesnaží zakrývat, že Rusnákův vzestup byl přímou reakcí na Beweneho uspokojení. Slovenský legionář využil každou minutu v přípravě k tomu, aby svého konkurenta vytlačil ze sestavy, což se mu v úvodních dvou zápasech podařilo. Mladý křídelník nyní stojí před výzvou, jak na tuto situaci zareagovat a vybojovat si své privilegované postavení zpět.

V šatně Slezanů tak aktuálně panuje atmosféra, kde nikdo nemá nic jisté, ba i největší opory musí o své minuty na trávníku bojovat s maximálním nasazením. Trenér svěřil novinářům, že právě tato zdravá rivalita je přesně tím, co mužstvo v boji o evropské poháry potřebuje. Bewene musí podle slov svého nadřízeného pracovat mnohem intenzivněji, aby se před agilního Rusnáka v hierarchii týmu znovu dostal. Jak dlouho vydrží Galáskovi tento pragmatický nadhled i v případě, že by se vítězná vlna zastavila?

Nikdo není víc než systém. Saúdská liga drsně uzemnila portugalskou hvězdu