- Petr Zajíc ,
- 24. 01. 2026
Už to vypadalo na smutný epilog jedné velkolepé kariéry, jenže Steven Stamkos se rozhodl přepsat scénář, který mu skeptici vnutili. „Bylo to o víře, prošli jsme si jako tým mnohým,“ přiznal kanadský ostrostřelec, jenž v posledních týdnech chytil formu, kterou mu mohou závidět i největší hvězdy současnosti.
Ještě před pár týdny se zdálo, že generální manažer Barry Trotz šlápl vedle. Posily nefungovaly, tým se trápil u dna tabulky a na adresu hlavní hvězdy se snášela ledová sprcha. Prý je bez Nikity Kučerova poloviční, při hře pět na pět neviditelný, ba dokonce za zenitem. Steven Stamkos tyto hlasy vnímal, avšak místo rezignace v sobě probudil hrdost šampiona. Zlomovým momentem se stal debakl 3:8 s Floridou, po němž se jeho čas na ledě smrskl na dvanáct minut. Pro mnohé by to byla poslední kapka, pro něj to byl budíček.
Od konce listopadu sledujeme proměnu, která v moderní NHL nemá obdoby. Vlezlá zima v tabulkách ustoupila žhavým číslům – 20 gólů v 29 zápasech. Lepšími statistikami se v daném období mohli pyšnit pouze Connor McDavid a Nathan MacKinnon, a to jen o jedinou trefu. Pokud zúžíme pohled na posledních 21 klání, Stamkos rozvlnil síť šestnáctkrát, což z něj dělá jednoho z nejnebezpečnějších útočníků ligy, jemuž sekunduje snad jen Zach Hyman.
Stamkos sice v pětatřiceti letech nemůže konkurovat mladíkům v rychlosti bruslení, leč jeho instinkt zabijáka nezestárl ani o den. Důkazem budiž nedávný duel proti St. Louis, kde nasázel čtyři góly, nebo čerstvá galapředstavení proti Ottawě. Právě tam řídil úchvatný obrat z 0:3, který završil hattrickem. Šlo o jeho šestnáctý třígólový večer v kariéře, čímž se v tabulkách aktivních hráčů zařadil hned za Alexandra Ovečkina a Davida Pastrňáka.
Při své krasojízdě navíc překonal magickou metu 600 vstřelených branek a v historických tabulkách přesilových her přeskočil legendárního Marcela Dionna. „Většinu z nich mi asi připravil Victor Hedman nebo Nikita Kučerov,“ zavzpomínal pro web NHL s úsměvem na staré časy v Tampě, aniž by zapomněl ocenit současné spoluhráče.
Nashville už nepůsobí jako soubor zmaru. Stamkosova produktivita vlila týmu do žil novou krev a naděje na vyřazovací boje, které se zdály být ztracené, opět žijí. Kanadský veterán ukázal, že nepřišel do města country jen dohrát kariéru a inkasovat šeky. Jeho motivace je mnohem prostší – nenávidí prohry.
„Bylo to masivní. Nechtěli jsme prohrát potřetí za sebou a ve druhé polovině zápasu jsme ukázali, že nám jde o výsledek víc než soupeři,“ okomentoval lakonicky obrat proti Senators. Právě tato nezlomnost, kterou kdysi ukázal při svém krátkém, ale klíčovém návratu do finále Stanley Cupu, je tím faktorem X, který Nashville potřeboval. Kritici utichli, zatímco červené světlo za brankami soupeřů svítí stále častěji.
Jediná radost v moři zklamání. Český bek dává fanouškům naději