Rukavice dolů a rány pěstí. Nesmím se do toho bát jít, hlásí český obr z NHL

• Klapka se stal stabilním článkem sestavy Flames
• Bitky bere jako nutnou daň za udržení v lize
• Bodově by chtěl přispívat více, limituje ho ice time
• Tým stále věří v postup do bojů o Stanley Cup
• Život v Calgary si zamiloval i přes drsné zimy

Splněný sen s příchutí krve

Postavit se na led v NHL je meta, ke které vzhlíží každý malý kluk s hokejkou v ruce. Útočník Calgary Adam Klapka tento vrchol zdolal a v aktuálním ročníku dokazuje, že do elitní společnosti patří. Nejde jen o pouhou účast, nýbrž o plnohodnotné bytí v lize, která neodpouští slabost. Stabilní místo v sestavě si vybojoval, pročež si každé střídání užívá s vědomím, že žije svůj sen.

Pohled do statistik, kde u jeho jména svítí čtyři góly a pět asistencí, však ambicióznímu křídelníkovi nestačí. Hokejista s parametry, které budí respekt už při rozbruslení, by rád přispíval týmu výrazněji i v produktivitě.

„Snažím se pomoct i jinak, dělám, co můžu. Ale z osobní stránky cítím, že by ta čísla mohla být lepší,“ připustil sebekriticky ve videorozhovoru, přičemž upozornil, že jeho bodový přísun je logicky ovlivněn i menší porcí času na ledě, kterou od trenérů dostává.

Pěsti jako pojistka budoucnosti

Když nejste hvězdou první formace, musíte týmu nabídnout něco navíc. V případě dvoumetrového Čecha je to fyzická dominance a ochota shodit rukavice. Není to sice činnost, kterou by vyhledával pro radost, avšak chápe ji jako nezbytnou součást své práce. Uvědomuje si, že právě schopnost přitvrdit a zastat se spoluhráčů je tím faktorem, který jej odlišuje od konkurence.

„Není to má hlavní práce, ale nesmím se bát do toho jít, když je to potřeba,“ zdůraznil Klapka a pragmaticky dodal, že pokud bude tento aspekt hry využívat, může to být jeden z klíčových důvodů, proč v zámoří setrvá dlouhodobě.

Bitky tak nejsou projevem agresivity, ba i chladným kalkulem profesionála, který ví, co se od něj žádá. Třebaže rány bolí, jistota místa na soupisce je sladkou náplastí.

Láska k mrazivému městu

Zatímco na ledě musí být tvrdým hochem, v civilu si život v Kanadě nemůže vynachválit. Mnozí hráči si stěžují na drsné klima v Albertě, avšak pražský rodák našel v Calgary druhý domov. Město mu přirostlo k srdci natolik, že by si jej vybral pro život i bez hokejových povinností.

„Léto je tu super. Zima je sice těžší, ale i v ní jsou krásné dny, kdy leží sníh, a přitom svítí sluníčko,“ vyznal se z náklonnosti k tamnímu prostředí. Jeho přání je zůstat v organizaci Flames ještě pár let a bojovat o týmový úspěch.

Ten visí ve vzduchu i letos. Přestože Calgary nepatří k hlavním favoritům, kabina se nevzdává myšlenky na vyřazovací boje. Hráči cítí, že divoká karta zaručující postup do play-off je stále na dosah, stačí jen stabilizovat výkony a sbírat body pravidelněji. Odhodlání jim rozhodně nechybí.

Zapomeňte už na Haška. Hvězdy z NHL chtějí v Itálii zničit kult roku 98