Jako kočka s myší. Analytici o tom, jak Pogačar ve Rwandě ponížil světovou elitu

Psychologická hra mistra světa

Slovinský fenomén po sólovém úniku sice obhájil duhový dres, ovšem podle analytika Jana Hermsena nešlo o výkon na hranici jeho možností.

„Pogačar vůbec nebyl na svém limitu, i když jel sám v úniku,“ pravil Hermsen v podcastu Kop over Kop. „Díval jsem se na to s úžasem. On si hraje s přehnaným sebevědomím svých soupeřů. Nechá je věřit, že se přibližují, a pak jim znovu ujede.“

Rychlejší s každým kolem

Tuto teorii podporují i mezičasy ze závěrečných okruhů v Kigali. Zatímco skupina pronásledovatelů v čele s Remcem Evenepoelem očekávala, že Pogačar po dlouhé jízdě na čele začne slábnout, opak byl pravdou. Slovinec s každým dalším kolem zrychloval a svůj náskok navyšoval.

„Je to, jako by cítil, že se blíží, tak jim dá trochu naděje. A když se nadechnou k útoku, znovu zrychlí,“ popsal Hermsen jeho taktiku.

Jako charitativní gesto

Podobně to viděl i belgický analytik Jeroen Vanbelleghem, jenž poukázal na moment, kdy Pogačar ve svém úniku zdánlivě počkal na Mexičana Isaaca Del Tora a chvíli jel s ním.

„Víte, že Del Toro je fantastický závodník, a pak vidíte, jak na něj Pogačar čeká a vezme ho s sebou, jako by to byla charita. To jen ukazuje, o kolik je silnější než zbytek elity. Jel s obrovskou rezervou,“ konstatoval Vanbelleghem.

Co přijde dál?

Tadej Pogačar po svém triumfu sezonu ještě nekončí. Čeká jej nedělní závod mistrovství Evropy a následně poslední monument sezony, Kolem Lombardie. Cyklistický svět tak s napětím očekává, jestli i v těchto závodech předvede podobnou hru kočky s myší.

Drží olympijský, evropský i světový titul. Evenepoel potvrdil, že je momentálně nejlepším časovkářem planety