Norský bojovník píše nejdojemnější příběh Vuelty. Træen: Mám 99 problémů, ale rakovina už není jedním z nich

Vingegaard si možná neudělal dobře domácí úkoly, červený trikot se přesto třese. Už je jen půl minuty za Træenem...

Když se ho novináři zeptali, co plánuje během prvního volného dne v roli lídra, odpověděl s úsměvem: „Těším se na burger.“

Træen přitom původně přijel do Španělska jako domestik pro týmové kolegy Antonia Tiberiho a Santiaga Buitraga. Pak ale využil příležitosti, naskočil do úniku v šesté etapě, dojel druhý a i díky pasivitě týmu Visma oblékl červený dres.

„Nečekal jsem, že Jonas zaútočí tak daleko před cílem. Při svém nástupu byl opravdu velmi rychlý a pak už to pro mě bylo jen o přežití do cíle. Nemyslel jsem si, že červený dres udržím. Jsem šťastný, že jsem dostal pomoc a nakonec to vyšlo,“ řekl závodník Bahrain – Victorious po těžké horské etapě, v níž se radoval Jonas Vingegaard.

Samotná Visma si zatím nechává povinnosti lídra ujít. „Ještě nechtěli, aby měl Jonas červený dres,“ potvrdil Træen, který má na Vingegaarda náskok 37 sekund. V jeho týmu vládne spokojenost. Dán získal čas na Joa Almeidu i Toma Pidcocka a zároveň nemusel převzít lídrovskou zodpovědnost.

Træenův příběh je inspirací i pro experty. „Tohle pro něj bude hodně znamenat. V roce 2022 si nebyl jistý, jestli vůbec bude žít, a teď je lídrem Grand Tour,“ připomněl Adam Blythe z TNT Sports.

Každý den je bonus

A skutečně rok 2022 navždy změnil jeho život. Během závodu Kolem Katalánska mu dopingová kontrola ukázala zvýšenou hladinu hormonu hCG. U žen znamená těhotenství, u mužů často nádor. „Když mi vybrali levé varle, našli v něm 15milimetrový zhoubný nádor,“ přiznal později v rozhovoru pro Cycling Weekly.

Operace ho zachránila. Na Instagramu tehdy zveřejnil fotku z nemocnice s ironickým popiskem: „Mám 99 problémů, ale rakovina už není jedním z nich.“ Díky včasnému zákroku se vyhnul chemoterapii a složitým operacím.

Za dva měsíce už znovu závodil. Na podzim dokončil Kolem Chorvatska sedmý.

Skutečné zadostiučinění ale přišlo až v roce 2024. Při závodě Kolem Švýcarska zaútočil deset kilometrů před cílem, nechal za sebou favority a vybojoval první profesionální vítězství. Radost byla o to emotivnější, že triumf věnoval kamarádovi Ginovi Mäderovi, který na stejném závodě o rok dříve tragicky zahynul.

Letos na jaře se ještě potýkal s otřesem mozku, pět týdnů nemohl téměř nic dělat. Právě to prý změnilo jeho pohled na život i na sport.
„Když mám špatný den, uvědomím si, že to není tak hrozné. Určitě mě to změnilo. Jsem vděčný, že můžu dělat to, co miluju. Zjistil jsem, že cyklistika, stejně jako život, vám může být lehce vzata,“ vysvětluje dnes třicetiletý Nor.