Sněmovna o fotbale: pyro dělí tábory, zákony brání klubům chránit se

Bezpečnost stoupá, důvěra ne

V Poslanecké sněmovně bylo rušno. Třicítka mužů v oblecích debatovala dlouhé hodiny o tom, jak udělat z fotbalových stadionů přívětivější místo pro rodiny i běžné fanoušky. Výchozí zpráva je optimistická, bezpečnost je dnes totiž mnohem vyšší než dřív.

„Rodiny s dětmi chodí ve větším počtu než třeba v Premier League,“ hlásí Tomáš Křivda ze Sparty. Přidává se i Jaroslav Tvrdík: „Na Slavii se bezpečně cítí 98 % návštěvníků.“

Jakmile se však stadion opustí, idylka mizí. Na výjezdech už se bezpečně cítí jen 40 % fanoušků. A ti, kteří na fotbal vůbec nechodí, ho považují za nebezpečnou džungli.

Viník známý, ale nepostižitelný

Problém má konkrétní jména a tváře, ovšem kluby se k nim nesmí dostat. Tedy legálně.

Ondřej Kasík (Sparta) předložil několik příkladů, kdy klub věděl, kdo byl za incidentem, ale neměl právo jej ztotožnit a potrestat.

• Případ 1: Fanoušek s rozsudkem o zákazu vstupu. Klub neví, jak mu zabránit přijít.
• Případ 2: Rasistické urážky. Trestní oznámení leží měsíce bez výsledku.
• Případ 3: Skupina s neonacistickou symbolikou. Doživotní zákazy, ale bez identity viníků.

„Jako akciová společnost nemáme právo zjistit, kdo to je. To je absurdní,“ zlobí se Kasík, jehož slova citoval deník Sport. A stejně tak se přidal Tvrdík. „Změnu musí udělat legislativa. Jinak budeme pořád jen žádat a doufat.“

Kamery ano, ale slepé

Kuriózní situace nastává i u stadionových kamer. Všechny kluby mají certifikované systémy schopné rozpoznat obličej. Jenže je nesmějí použít.

„Ochrana osobních údajů je nepřekročitelná mantra,“ uvedl zástupce ministerstva vnitra Lubomír Janků. Jinými slovy – problémového fanouška sice uvidíte, ale nesmíte mu říct, že ho vidíte.

Policejní představitelé uznávají, že každý kraj k fanouškům přistupuje jinak. A právě to může působit jako roznětka.

„V Hradci je to jak při nástupu do války,“ glosoval SLO Pardubic Karel Hromádka.

Pyro: romantika nebo hrozba?

Závěr jednání přinesl další rozkol. Pyrotechnika.

Fotbal – minimálně část – by ji rád legalizoval a používal pod kontrolou. Policie však bije na poplach.

„Na stadionu nemá co dělat. Je to zdravotní riziko,“ řekl jasně ředitel pořádkové policie Petr Koutný.

„Zákazy nefungují,“ oponoval Tvrdík.

Dohoda nevznikla. Fanoušci si budou dál klást otázku: je lepší bezpečnější stadion bez ohně, nebo atmosféra s rizikem?

Bezpečnostní kultura se zlepšila, ale…

Zástupci klubů, policie i zákonodárců se shodli na jednom – bezpečnostní kultura se zlepšila. Ale bez právní podpory zůstává fotbal bezmocný proti jednotlivcům, kteří ho kazí.

„Pokud se legislativa nezmění, budeme dál přešlapovat na místě,“ uzavřel poslanec Nacher.

Proč Priske naposledy neuspěl? V Nizozemsku mají radši realismus než sluníčkaření. Tréninky byly mentálně únavné, chyběl mu Slotův humor