Proč Priske naposledy neuspěl? V Nizozemsku mají radši realismus než sluníčkaření. Tréninky byly mentálně únavné, chyběl mu Slotův humor

Peče se velký přestup: Ajax chce Jaroše, v závětří číhá také Lille

Jeho svědectví nabízí hluboký pohled zevnitř fanouškovské bubliny.

„Nahradit Arneho Slota byl úkol takřka nemožný,“ říká Rowan hned v úvodu. Slot je vnímán jako jeden z největších trenérů moderního nizozemského fotbalu, zatímco Priske si sebou přinesl vlastní herní identitu a rychle opustil Slotovo 4–3–3 ve prospěch svého osvědčeného 3–4–3.

Jenže novinka na hřišti nepřinesla výsledky. „Nebyla vidět žádná jasná herní tvář. V Eredivisie jsme najednou nebyli dominantní,“ dodává Rowan.

Zatímco v domácí lize to skřípalo, paradoxně přišly slibné výsledky v Lize mistrů včetně výhry 3:0 nad Bayernem.

„V tomhle směru předčil každého trenéra Feyenoordu za posledních 40 let,“ uznává fanoušek, ale zároveň dodává, že jednotlivé evropské večery nemohly zakrýt strukturální problémy.

Jedním z největších byla ztráta kabiny. Hráči podle Rowana rychle vycítili, že Priske není Slot a ztratili důvěru. Asistent Babalola navíc poskytl dánským médiím rozhovor, kde popisoval negativní atmosféru v klubu, nelogické tréninky i to, že se realizační tým cítil nevyslyšený. „Tréninky byly mentálně únavné, příliš základní a dlouhé. Hráči z toho byli vyčerpaní.“

Postrádal otevřenost i humor Slota

Priske se navíc musel potýkat s tím, že neměl vliv na přestupy. Pracoval s kádrem po Slotovi, a když odešel útočník Santiago Giménez do AC Milán, byl to podle Rowana „poslední hřebík do rakve“. Noví útočníci nepřišli, klub investovat nechtěl. K tomu přišla zranění, únava, a chybějící alternativa.

Dalším kamenem úrazu byla Priskeho komunikace. „Zatímco v Česku ho média milovala, v Nizozemsku působil tichým, introvertním dojmem. Chyběl mu Slotův humor, otevřenost. Působil jako nervózní člověk bez emocí.“

Nepomohly ani pozápasové příspěvky na Instagramu, ktreé byly příliš pozitivní i po porážkách. „V Nizozemsku máme radši realismus než sluníčkaření.“

A pak je tu samotný Feyenoord. Rowan popisuje klub jako „politickou strukturu“ plnou vnitřních tlaků, vlivných akcionářů a zákulisních her. „Lidé, kteří Priskeho přivedli, si pozdě uvědomili, že to nebyla vhodná volba. A sportovní ředitel pak musel jednat, aby si zachránil vlastní židli.“

Shrnutí? Rowan nemá pochybnosti: „Priske nebyl trenér, kterého Feyenoord v tu chvíli potřeboval. Klub potřeboval analytického taktika, ne charismatického motivátora," uzavřel.

Na Letné, respektive na Strahově, každopádně bude mít opět co dělat. Na Spartě je totiž práce jako na kostele...