- Jan Matas ,
- 01. 05. 2025
Jako když se po ohňostroji pomalu rozplývá kouř. Zhruba tak končí jedna z nejslavnějších kapitol ženského basketbalu v Česku. USK Praha, čerstvě korunovaný patnáctinásobný šampion domácí ligy a vládce Evropy, se rozloučil s plejádou výrazných jmen.
Superhvězdy za miliardu a play-off jen na 5 dílů. Lakers potřebují nový scénář
A nešlo o kosmetické změny – tohle je hluboký střih, po kterém nic nebude jako dřív.
Na odchodových vrátnicích stály tváře, které poslední roky tvořily páteř týmu. Veronika Voráčková – osm sezon, stejný počet domácích titulů, evropské medaile, duše klubu. Teď balí kufry.
Gabriela Andělová, srdcařka a motor týmu, taky míří jinam.
Stejně jako španělská hvězda María Condeová, jež si v této sezoně vydobyla místo v nejlepší pětce Euroligy – a to i přesto, že ji v lednu zastavila Achillovka.
Australská věž Ezi Magbegorová tu pobyla jen rok, ale její stopa v evropském Final Six je hluboká. A slovinská dirigentka Teja Oblaková? Když odešla po finále proti Žabinám, bylo to jako poslední tón orchestrální skladby.
Loučí se i trenér Jan Pavlík. Přišel jako asistent, odešel jako hlavní kouč – s respektem, ale bez velkých fanfár. A samozřejmě – stínem nad tím vším zůstává odchod legendy všech legend Natálie Hejkové. Trenérka, která přepsala historii, zapsaná do Síně slávy FIBA, končí svou misi na lavičce po 13 letech. Ale neodchází úplně. V zákulisí zůstává, možná jako mentor, možná jako strážkyně DNA tohoto klubu.