Pokladník by kouče Sparty vyhodil už dávno. Chápe vůbec Friis, že fotbal je hlavně byznys?!

Když ve Spartě ještě všechno fungovalo, Friis byl veleben ze všech stran. Dorazil jako pravá ruka Briana Priskeho a v téhle roli exceloval, byla jak ušitá pro něj. Pozvedl ofenzivu i standardky, coby muž v závětří pozitivně působil na celý tým. U toho mělo ale taky zůstat. Ne proto, že by Friis byl nutně špatným šéfem. Jednoduše proto, že do vyšší pozice v tu dobu ještě nedorostl, že si ji de facto nikdy předtím nezkusil. Už vůbec ne v klubu jako Sparta!

Rosický to všechno věděl, přesto šel s ním loni v létě do risku. Částečně ze sentimentu. Částečně z nutnosti, že neměl plán B ani čas hledat někoho lepšího. Částečně i na truc Priskemu, jenž mu odchodem do Feyenoordu vrazil kudlu do zad. Kvůli tomu všemu se Friisovo povýšení dalo pochopit. Vlastně bylo nejlogičtějším řešením, které se v tu chvíli nabízelo. A postup do vytoužené Ligy mistrů to (mylně) potvrdil.

Paradoxně právě v ní ale začal Friisův volný pád. Že na Manchesteru City (5:0) působila Sparta jako sparing partner? Že od Atlétika Madrid vyfasovala doma potupný debakl 0:6? To se v tak hvězdné společnosti bohužel může stát. Mnohem horší je, jak Sparta naložila s působením v Lize mistrů celkově.

Jinými slovy, jak účast v Champions League využila k tomu, aby v ní zvýšila tržní hodnotu svých hvězd. Právě k tomu tahle soutěž slouží možná nejvíce, jen Friis to vůbec nepochopil. A jeho neuvědomělost se plynule přenesla i do ligy.

Sparta musí hledat chyby i u sebe, připomíná expert. Hráči selhali na celé čáře

Došlo mu vůbec, že fotbal je byznys, který někdo tvrdě platí? Že kopaná má lidi bavit, ale zároveň i vydělávat majiteli? A že když ten koupí hráče za raketu sto milionů, je třeba takové posile dát šanci se rozmáchnout?!

Ano, nic není černobílé. Taky stále platí, že jen cenovka vám místo v sestavě zaručit nesmí. Zároveň bývá ale pravidlem, že po podzimu v LM se na jaře v Česku prodává, že logicky nastává ta nejlepší doba na obchodování. Situace ve Spartě? Po dvou titulech a účasti v nejprestižnější lize světa hodnota opor stagnuje. Lépe řečeno, klesá směrem dolů. A to ještě v situaci, kdy rival z opačného břehu Vltavy inkasuje za hráče půl miliardy...

Jak je tedy možné, že cena Veljka Birmančeviče je teď sotva třetinová, co před rokem? Že zatímco loni v létě se o Martina Vitíka kluby praly, nyní zájem o něj klesl takřka na nulu? Že stomilionový Albion Rrahmani leští lavičku a odevzdaně čeká, až ho za půlku někdo z pekla vykoupí? A takových příkladů je samozřejmě víc…

Žádný div, že při této konstelace panuje ve Spartě nálada na bodu mrazu. Že hráči jako Lukáš Haraslín s Janem Kuchtou to pří střídáních (dokonce nejen svých) dávají trenérovi patřičně sežrat. Zrovna oni dva vztek v sobě dusit nedokážou, papiňák ale dávno překypěl i v ostatních.

Proto vážně není překvapení, že Sparta ztrácí na druhou Plzeň hned šest bodů, v reálu závod s ní prohrála už dřív. Jednou věcí je totiž mizérie na hřišti, tou druhou v kabině. V místě, kde šéfem má být Friis, svůj vliv tam ale dávno ztratil. Pro Spartu se stal zátěží. Žábou na prameni, které je třeba se v létě bez nostalgie zbavit.

Pokud to neudělá Rosický, učiní tak majitel Daniel Křetínský. S tím rozdílem, že v tom případě by měl váhavého Rosu smést spolu s ním…

Konec éry: Tvrdík zavřel dveře za čínskými penězi