- Petr Zajíc ,
- 28. 12. 2024
Dav na tribunách se chvěje, ale ne radostí. Na hřišti létají trojky, jedna za druhou, a něco se vytrácí. NBA stojí na křižovatce – musí změnit směr, aby si uchovala svou duši.
Trojka jako nový rytmus hry
Ještě před pár dekádami byly trojkové pokusy v basketbalu vzácností. Byly jako koření – dodávaly hře náboj, když to bylo nejvíc potřeba. Ale teď? Třetina týmu Boston Celtics střílí trojky častěji než kdokoliv jiný, a 56 % jejich pokusů jsou právě střely za tři body. „Když se trojky promění v rutinu, ztrácí svůj kouzelný efekt,“ posteskl si Shaquille O'Neal. A není sám.
Fanoušci, kteří kdysi sledovali každý zápas se zatajeným dechem, teď přepínají kanály. „Tohle už není sport, to je statistika,“ napsal jeden z nich na sociálních sítích.
Když strategie ustoupí strojovosti
Shaq si posteskl nad nedávným zápasem Lakers proti Spurs. Austin Reaves (vysoký „pouhých“ 180 cm) bránil dva a půl metru vysokého Wembanyamu. „Tohle není basketbal. Tohle je chaos,“ řekl legendární pivot.
A má pravdu. Obranné systémy, kdysi mistrovská díla trenérů, se dnes hroutí pod tlakem střel z dálky. Týmy jako Golden State Warriors a Dallas Mavericks vytvořily nový rekord, když během jednoho zápasu trefily 48 trojek. Namísto oslav Klaye Thompsona a jeho skvělých 29 bodů se však diskuze stáčely k otázce: Kam se poděl basketbal, který jsme milovali?
Co s tím dál?
NBA komisař Adam Silver přiznává, že změna je nezbytná. „Musíme přemýšlet o větší diverzitě v ofenzívních strategiích,“ prohlásil a naznačil, že by se pravidla mohla upravit. „Zvažujeme posunutí trojkové čáry nebo úpravu některých herních prvků, aby se hra opět stala dynamičtější,“ cituje web talkSPORT jeho slova.
Ale jaká cesta je ta správná? Někteří navrhují radikální kroky – například snížení bodové hodnoty trojkové střely. Jiní se domnívají, že klíčem je výchova nových hráčů, kteří se budou spoléhat i na techniku, sílu a týmovou spolupráci.
Basketbal s duší, ne se statistikou
NBA čelí výzvě: vrátit sportu jeho rozmanitost, emoce a napětí. Trojkové šílenství ukázalo, že žádná strategie nesmí dominovat věčně. Je čas, aby se na palubovky vrátily různé herní styly, drama a lidské příběhy. A kdo ví, možná nás příští sezona opět překvapí hrou, která nás připoutá k obrazovkám.