- Klára Krčilová ,
- 07. 10. 2024
Odplata za EURO? Ne, tohle bylo ještě xkrát horší. Fotbalisté České republiky se Gruzii vážně nepomstili. Místo toho předvedli na jejím hřišti totální zoufalost a blamáž.
Porážka 1:4 na úvod nového ročníku Ligy národů je těžká rána, jedna věc je ale ještě mnohem smutnější. Češi zaostávali za domácími ve všech směrech. Výkon bezkrevný, individuální kvalita téměř nulová, impotence vepředu i vzadu. Přesně tak se prezentoval tým, jenž konečně přestal přešlapovat na místě. Bohužel ale nabral směr vzad!
Může se zdát, že takové hodnocení je k nároďáku až neuctivé, diváci u televize si však obrázek udělali jistě sami. Tohle bylo totiž fakt smutné. Vlastně to nejsmutnější, co kdy český nároďák předvedl pod vedením trenéra Ivana Haška.
Pojďme ale nejdřív k týmu. K tomu, jak zoufale málo toho ukázal, jako by snad v nečitelném módu z období před Eurem chtěl pokračovat i po něm. V plánu to však samozřejmě nebylo. V sobotu měli Češi naopak potvrdit, že se dokázali poučit z propadáku na evropském šampionátu. Že když už to nesvedl jejich šéf Petr Fousek, alespoň oni si podrobnou analýzu neúspěchu udělali a neberou ji na lehkou váhu. Troufám si říct, že minimálně Hašek tenhle úkol splnil. Nebylo mu to jedno, nemávl nad EUREM jen tak rukou. O to horší ale je, co jeho parta v Gruzii předvedla. Že místo restartu se vrací spíš na začátek. Skoro až do pravěku…
Že mají Gruzínci zkrátka lepší hráče? Fakt těžké tuhle větu přijmout, byť po sobotě se jeví jako nezpochybnitelný fakt. I kdyby však za Gruzii hráli samí Ronaldové, výkon Čechů to neomlouvá. Není možné, aby byli o tolik horší v práci bez míče i s míčem. Aby do ofenzivy nedokázali skoro nic vymyslet a směrem dozadu kupili tolik chyb. Že zaostávají v rychlosti, je už ale bohužel dlouho známá věc. Poznámka pod čarou, o níž ztrácí smysl se víc bavit.
S tou samou Gruzií však hráli Češi i před pár měsíci na EURU a uhráli tam s ní remízu 1:1. Herně byli dokonce lepší. Když to nešlo fotbalově, vsadili na sílu, alespoň po centrech do vápna si vytvořili řadu šancí a jediný gól soupeře obdrželi z penalty. Dá se tedy říct, že ještě v červnu tam něco bylo. Jenže nastalo září a místo kýženého zlepšení přišel náraz do zdi. Výsledkový, ale hlavně herní.
Už tak nejistá Haškova pozice se tím ještě rozkývala, víc než on by si ale vyhazov zasloužil Fousek. Jelikož kapři si rybník sami nikdy nevypustí, ve funkci předsedy ho budeme vídat dál, do skutečného šéfa má ale dost daleko. Kritiku si zaslouží už za řadu věcí, zejména jím zveřejněná analýza výbuchu na EURU byla ovšem vážně k smíchu. Tohle ani nemohl myslet vážně a blamáž v Gruzii je toho výsledkem. Možná až logickým vyústěním situace. Ryba smrdí totiž od hlavy, jenže zrovna tahle ani žádný puch necítí. Nebo třeba ano, odstranit zápach bývá ale někdy složitější, než si na něj začít zvykat. Notabene když jeho zdrojem jste především vy sám.
V tomhle stavu se nachází Fousek a spolu s ním už i celá reprezentace. Nejdřív ztratila plán, teď i kompas. Jen ti šéfové výpravy vypadají úplně stejně jako na začátku…