Kopřivnice loni skončila těsně pod stupni vítězů. Překvapí i v následujícím ročníku?

Kopřivnice získala svojí první a zatím poslední medaili v sezoně 1994/1995. Od té doby na rozšíření své sbírky zatím marně čeká. Loni se však k tomuto počinu výrazně přiblížila, v utkání o bronz však nestačila na Lovosice.

Nyní se celek z Moravskoslezského kraje pokusí minimálně o napodobení loňského výsledku. Pomoci k tomu má i trojice nových posil, které přichází z nedaleké Karviné, která loni vybojovala mistrovský titul.

Návrat do Kopřivnice se zlatou medailí na krku

Svůj podíl na něm měl i Matěj Brychlec, jenž si už loni vyzkoušel angažmá v Kopřivnici. V play-off však Slezanům pomohl svými výkony k titulu. Nyní se vrací do Kopřivnice, kde by měl patřit k základním stavebním kamenům týmu.

I další jméno loni zářilo na extraligových palubovkách. Ač Matěj Pelák nastupoval za jeden z týmů ze suterénu tabulky Cement Hranice, dokázal se střelecky výrazně prosadit. Na svém kontě měl více než 100 branek, a vedení Kopřivnice věří, že na svůj počin naváže.

Lovosice by rády do finále. Pomoci jim mají dvě nové tváře

Navíc má kromě své přímočarosti také notnou dávku kreativity a dostatečný cit pro hru. I on by mohl Kopřivnici zase posunout blíže svému cíli. Zlomová by tato sezona mohla být i pro dalšího příchozího hráče.

Tím je syn legendárního brankáře Martina Galiy Kristián. Ten na rozdíl od svého otce nastupuje v pozici pivota, kde dokáže dobře využívat svých fyzických parametrů. Také on se loni objevil v dresu Hranic, a nyní je připraven zabojovat o základní sestavu v ambicióznějším výběru.

Polcar odešel do zahraničí, další sezona bude navíc bez Gřesů 

Výrazným oslabením však je odchod Jana Polcara. Nejlepší střelec týmu v loňské sezoně odchází do maďarského Budakalasz. Pro devětadvacetiletého hráče tak jde o vytouženou odměnu, po pěti letech v Kopřivnici si Polcar splní svůj sen.

Další ztrátou je pak odchod Jana Gřese. Ten po třinácti letech v klubu ukončil ze zdravotních důvodů házenkářskou kariéru. Z kopřivnické soupisky tak jméno Gřes zmizí po neuvěřitelných pětadvaceti letech, neboť zde výraznou stopu zanechal i Janův bratr Jiří. Spolu s nimi se do klubové historie nesmazatelně zapsal také jejich otec Jiří.