Mussolini, Videla, Udaj Husajn. Trumpova intervence připomněla, jak mocní ohýbali fotbal

• Kvůli kauze Balogun FIFA navrhla zákaz pozastavování automatických trestů
• Už v roce 1934 hostil Mussolini mistrovství, kde Italové přes Československo získali titul
• Argentinská junta slavila v roce 1978 po podezřelé výhře 6:0 nad Peru
• Kuvajtský šejk v roce 1982 vběhl na hřiště a gól Francie byl zrušen
• Synovi Saddáma Husajna se iráčtí reprezentanti po porážkách báli vrátit domů

Duce a finále v Římě

Druhé mistrovství světa v roce 1934 bylo především přehlídkou fašistické Itálie. Benito Mussolini chtěl titul pro domácí tým a dostal ho. Ve finále v Římě Italové porazili Československo 2:1 po prodloužení, přestože hosté po gólu Antonína Puče dlouho vedli.

Turnaj provázely pochybnosti o rozhodčích. Nejvíc se dodnes mluví o švédském sudím Ivanu Eklindovi, který řídil semifinále i finále. Podle dobových svědectví ho před semifinále přijal sám Mussolini. Důkaz o ovlivnění nikdy nevzešel, pachuť zůstala.

Junta, šejk a strach z porážky

O čtyřiačtyřicet let později hostila mistrovství Argentina, kterou tehdy ovládala vojenská junta generála Jorgeho Videly. Domácí potřebovali v poslední skupině porazit Peru o čtyři góly, aby postoupili do finále místo Brazílie. Vyhráli 6:0. Před zápasem podle řady svědectví navštívil kabinu Peruánců sám Videla. Argentina pak turnaj vyhrála.

Nejbizarnější scéna přišla v roce 1982 ve Španělsku. Francie vedla nad Kuvajtem 3:1, když Alain Giresse skóroval po akci, při které se kuvajtští hráči zastavili, protože z tribuny zaslechli hvizd. Na trávník vběhl předseda kuvajtského svazu šejk Fahd Al-Ahmad Al-Sabáh a sovětský rozhodčí Miroslav Stupar gól zrušil. Francie stejně vyhrála 4:1, Kuvajt dostal pokutu.

Temnější podobu měla politika v Iráku, kde fotbal i olympijský výbor řídil Saddámův syn Udaj Husajn. Hráči po jeho pádu popisovali, že po porážkách čelili bití a věznění.

Telefonát z Bílého domu

Kauza Baloguna je v porovnání s tím spíš úřednická. Útočník USA dostal 1. července proti Bosně přímou červenou kartu, Trump volal předsedovi FIFA Giannimu Infantinovi a disciplinární komise trest pozastavila. Balogun nastoupil proti Belgii, Američané přesto prohráli 1:4.

FIFA teď chce možnost podobné výjimky zrušit. Infantino se ve čtvrtek na Radě FIFA za napětí ve fotbale omluvil, kritikům ale podle agentury ČTK neodpověděl. Spolu s otázkami kolem jeho nezveřejněné odměny za mistrovství světaho to dohání pět měsíců před volbami.

Rozdíl mezi Mussolinim a Trumpem je ostatně v jediném detailu. Americký prezident se svým telefonátem ani nesnažil skrývat.