- Petr Zajíc ,
- 13. 03. 2026
Když zklamaná polská hvězda Iga Šwiateková schovávala o přestávkách tvář do ručníku, zračila se v ní naprostá bezmoc a ztráta dřívější nedotknutelnosti. Její kdysi nejničivější zbraň v podobě drtivé psychické převahy zjevně vyprchala, pročež ostatní hráčky konečně vycítily obrovskou šanci na úspěch.
Kdo by si nepamatoval ty chvíle, kdy soupeřky nastupovaly na dvorec s předem odevzdaným výrazem? Zlaté časy drtivých výher s nulou na kontě zjevně dostávají vážné trhliny. Bývalá světová jednička Iga Šwiateková během kalifornského čtvrtfinále opakovaně hledala úkryt pod propoceným ručníkem, ba i její celková řeč těla vysílala do světa jasný signál o hluboké vnitřní nejistotě.
Třebaže polská mašina dokáže občas stále přepnout do svého nekompromisního módu, jakým loni v červenci naprosto zničila americkou naději Amandu Anisimovou ve finále londýnského grandslamu dvěma kanáry, podobné momenty už tvoří spíše vzácnou výjimku. Čím dál častěji sledujeme přesně takové výkyvy jako v aktuální pouštní bitvě, kdy se čtyřiadvacetiletá hráčka sice zvládla po bídném prvním setu vyškrábat zpět do zápasu, aby následně v rozhodujícím dějství znovu fatálně selhala.
Právě ukrajinská bojovnice Elina Svitolinová dokonale ilustruje proměnu celkové nálady v ženské šatně. Dříve by proti takové favoritce drtivá většina startovního pole pouze čekala na chyby, dnes se situace diametrálně otočila. Zkušená tenistka po cenném triumfu v poměru 6:2, 4:6 a 6:4 jasně popsala svou vítěznou strategii.
„Na okruhu neexistuje vůbec žádná šampionka, která by jen pasivně vyčkávala na zaváhání druhých,“ prohlásila spokojeně a vzápětí poodhalila svůj taktický plán. „Musíte si zkrátka vypracovat ideální pozici pro útok. Cítila jsem se na dvorci skvěle, pročež jsem se snažila maximálně otevírat úhly a využívat každé sebemenší příležitosti. Pokud totiž nezaberete ve správný čas, agresivní soupeřka vás okamžitě potrestá.“
Zatímco v minulosti by podobná odvážná slova zněla jako čirá utopie, dnes protivnice nepokrytě cítí krev. Věří, že na varšavskou rodačku platí neustálý tlak a sebevědomá hra.
Tento pozvolný úpadek neunikl ani bystrému oku opravdových ikon bílého sportu. Slavná americká legenda Chris Evertová upozorňuje, že ztráta glorioly neporazitelnosti představuje nesmírně nebezpečný a plíživý proces.
„Tenhle stav se nabaluje už hodně dlouhou dobu. S každou další nečekanou porážkou ztrácíte víru ve vlastní hru a ostatní holky naopak tuší, že mají reálnou šanci na úspěch,“ analyzovala ožehavou situaci osmnáctinásobná grandslamová vítězka pro portál Tennis365. Sama moc dobře ví, o čem mluví. „Jako bývalá šampionka naprosto přesně chápu ten pocit, když ztratíte nad ostatními svou přirozenou převahu. Je to skvělá dívka a moc bych jí přála, aby se dokázala vrátit na tu úroveň, jež z ní udělala možná tu vůbec nejlepší antukářku historie.“
Účetní bilance přitom vypadá stále naprosto fantasticky. Sedm grandslamových trofejí a přes čtyřiačtyřicet milionů dolarů na bankovním účtu představují na tak mladý věk neuvěřitelný počin. Jenže žebříčkový propad na třetí pozici jasně značí, že pouhá fyzická dřina už k návratu na úplný vrchol zjevně nestačí. Zvládne výjimečná sportovkyně vyhnat temné démony ze své vlastní mysli, nebo se stane jen další obětí neúprosného tlaku profesionálního sportu?
Tři hodiny války: Draper po epické bitvě vyřadil Djokoviće a jde na rozjetého Medveděva