Zapomeňte na základní čáru! Legenda ví, jak zničit rytmus tenisových vládců

• Alcaraz a Sinner si rozdělili posledních devět grandslamových titulů.
• Richard Krajicek postrádá v současném tenise hru servis–volej.
• Hra od základní čáry proti těmto soupeřům nefunguje, tvrdí Nizozemec.
• Klíčem je narušit jejich rytmus neustálými náběhy na síť.
• Krajicek vzpomíná na svou éru, kdy musel porazit „jen“ Samprase.

Těžší než kdy dřív

Bývalý čtvrtý hráč světa Richard Krajicek přiznal, že při pohledu na současnou špičku pociťuje úlevu, že už má raketu pověšenou na hřebíku. Úroveň, jakou předvádí současné duo vládců žebříčku ATP, je podle něj takřka nedosažitelná pro běžné smrtelníky. Zatímco v devadesátých letech musel pro zisk trofeje zdolat v podstatě jen Peta Samprase či Michaela Sticha, dnešní generace čelí mnohem komplexnějším výzvám. „Jsem rád, že nehraju v této době. Dříve to bylo těžké, třebaže jste museli porazit Murrayho, Nadala a ve finále čekal Federer. Ale teď? Vidíte to u Djokoviče, který porazí Sinnera a hned na něj čeká Alcaraz,“ zamyslel se rodák z Rotterdamu.

Krajicek poukazuje na to, že tenis se posunul nejen herně, ale i fyzicky. Hráči jsou atletičtější, jejich kariéry trvají déle a intenzita výměn dosahuje astronomických výšin. Právě proto se Carlos Alcaraz a Jannik Sinner utrhli zbytku pole a vybudovali si na čele žebříčku masivní náskok, který se zdá být nedostižný.

Zapomenuté umění na síti

Existuje však způsob, jak tento duopol narušit? Vítěz Wimbledonu z roku 1996 je přesvědčen, že ano, leč vyžaduje to odvahu jít proti proudu. Krajicek s nostalgií vzpomíná na časy, kdy se hráči nebáli opustit komfortní zónu základní čáry. V současném tenise mu chybí pestrost a ochota riskovat přechodem na síť, což dříve zkoušel alespoň Stefanos Tsitsipas. Právě v narušení stereotypu vidí jedinou šanci na úspěch.

„Musíte rozbít jejich rytmus. Možná bych s Alcarazem a Sinnerem prohrál desetkrát z deseti, ale chodil bych na síť neustále. Byla to moje hra, jenže od základní čáry je prostě neporazíte. Jsou příliš dobří,“ vysvětlil svou filozofii v podcastu. Podle něj je sebevražedné snažit se tyto mladé hvězdy přehrát jejich vlastními zbraněmi v dlouhých výměnách, kde jsou prakticky neomylní.

Nuda ze stereotypu

Krajicek neskrývá frustraci, když vidí, jak soupeři prohrávají s Alcarazem a Sinnerem stále stejným způsobem. Třebaže uznává, že kvalita prohozů a returnů obou mladíků je fenomenální, postrádá pokus o změnu. Agresivní styl servis–volej by mohl být tím faktorem, který vnese do zápasů chaos a donutí favority chybovat.

Zda se najde odvážlivec, který vyslyší rady nizozemské legendy a pokusí se vzkřísit útočný styl, zůstává otázkou. Dokud se tak nestane, bude tenisový svět pravděpodobně i nadále sledovat dominanci dvou mužů, kteří si z grandslamových turnajů udělali soukromou sbírku trofejí.

Válka trenérů Sereny Williamsové. Jeden rýpe do Djokoviče, druhý ho brání