- Jan Matas ,
- 15. 12. 2025
Profesionální tenis nemá jednotný orgán, který by systematicky posuzoval a navrhoval úpravy pravidel. Na rozdíl od zámořských soutěží jako jsou NFL, NBA či MLB v tenise neexistuje stálá komise pro pravidla, což podle odborníků zpomaluje vývoj hry.
Tenis nemá komisi pro pravidla: chybí orgán, který by systematicky navrhoval a vyhodnocoval změny.
ITF brzdí změny: schvalování přes více než 100 federací je pomalé a nejednotné.
Kritika míří i na herní styl: například formace I ve čtyřhře podle expertů ničí atraktivitu hry.
Absence takového orgánu je jedním z důvodů, proč se grandslamové turnaje po řadu let nedokázaly shodnout například na jednotném způsobu ukončování pětisetových zápasů nebo proč ATP a WTA dosud nepřijaly hraní podání typu „let“.
Na problém upozornil i uznávaný trenér Dave McPherson, který vedl deblovou kariéru bratrů Boba a Mika Bryana. „Myslím, že na okruhu ATP ani nemáme komisi pro pravidla. Přijde mi to bizarní. Nechápu, proč jsme v tenise tak zatuhlí, že se na tyhle věci nedíváme. Nemáme nezávislý panel, který by se každý rok zabýval pravidly a ptal se: ,Jak můžeme udělat hru atraktivnější – ve dvouhře i ve čtyřhře?‘,“ uvedl.
Změny pravidel v tenise spadají pod Mezinárodní tenisovou federaci (ITF), která od roku 2026 ponese název World Tennis. ITF zastupuje více než sto národních svazů a jakákoli úprava pravidel musí projít schválením na výročním zasedání členských organizací.
Tento proces je podle kritiků pomalý a administrativně náročný, mimo jiné kvůli rozdílným zájmům jednotlivých federací. Další klíčoví aktéři profesionálního tenisu (čtyři grandslamové turnaje, ATP a WTA) navíc fungují jako samostatné a autonomní subjekty.
Jako kontrast bývá uváděna NFL, kde změny pravidel připravuje deset členů soutěžní komise složené z trenérů, generálních manažerů a klubových funkcionářů. Návrhy jsou každoročně projednávány a schvalovány majiteli klubů.
McPherson jako konkrétní příklad uvádí formaci I ve čtyřhře, kterou považuje za problematickou. „Hráči přišli už před dvaceti lety na to, že formace I výrazně ztěžuje return hráči u sítě. Výsledkem je spousta krátkých a ošklivých výměn a ztráta té krásy špičkového deblu na všech površích kromě těch pomalých,“ řekl.
Podle něj by měl hráč u sítě na straně podávajícího začínat za servisní čarou, aby měl returnující větší šanci na prolomení podání. Přirovnal to k pravidlu v pickleballu, které zakazuje hráčům vstup do tzv. kuchyně. „Pak bychom mohli pravidelně vídat atraktivní výměny o šesti, osmi nebo deseti úderech,“ dodal.
Debata se podle něj netýká jen jednotlivých pravidel, ale celkové schopnosti tenisu reagovat na vývoj hry. „Pravidla se tam pořád jemně upravují, aby byla hra férovější a atraktivnější pro diváky,“ uvedl McPherson při srovnání s australským fotbalem. „A není to přesně to, o co by ve sportu mělo jít?,“ zakončil.