- Petr Zajíc ,
- 23. 08. 2025
Žádné slzy, žádná lítost, jen klidné smíření. Petra Kvitová se chystá na svůj poslední tanec na US Open a v otevřené zpovědi bilancuje kariéru plnou neuvěřitelných triumfů, bolestivých pádů i jednoho zázračného návratu.
Dvojnásobná wimbledonská vítězka a jedna z nejlepších tenistek české historie se chystá na rozlučku. Turnaj US Open, který startuje v neděli, bude její poslední. V emotivním rozhovoru pro britský deník The Guardian přiznala, že její rozhodnutí pramenilo z psychického i fyzického vyčerpání.
„Cítím, že jsem připravená skončit,“ svěřila se. „Už na to nemám psychicky ani fyzicky. Tenis pořád miluji, ale všechny ty věci okolo – to čekání na tréninky, na auta, na zápasy – to už je prostě unavující.“
Zásadní roli v jejím rozhodování sehrál i fakt, že se stala matkou. „Se synem mám úplně jiný život. Chci s ním trávit více času,“ poznamenala.
Druhá kariéra po útoku
Kariéra Petry Kvitové se dělí na dvě odlišné etapy. Tu druhou odstartoval brutální útok v jejím bytě na konci roku 2016, při kterém utrpěla vážná zranění ruky. Lékaři jí tehdy dávali jen desetiprocentní šanci na návrat.
Ona se ale vrátila za necelých šest měsíců a dokázala vyhrát dalších 12 turnajů. „Vždycky jsem věděla, že jsem na kurtu bojovnice, ale tehdy jsem zjistila, že jsem ještě větší bojovnicí v životě,“ vzpomínala. „Byla to moje druhá kariéra a byla naprosto úžasná.“ Přiznala ale, že návrat byl nesmírně těžký, plný špatných vzpomínek a nočních můr.
Právě ve své „druhé kariéře“ se nejvíce přiblížila třetímu grandslamovému titulu, a to ve finále Australian Open v roce 2019. Prohra s Naomi Ósakaovou ji dodnes mrzí. „Byla to asi nejbolestivější porážka v mé kariéře. Bylo to strašné,“ přiznala.
Tato prohra ji zároveň připravila o šanci stát se světovou jedničkou, což je jediná meta, které by zpětně ráda dosáhla. „Ale když se to nepovedlo, tak se z toho nezblázním. Nedalo by mi to lepší život, ani by mě to neudělalo šťastnější,“ řekla smířeně.
Wimbledon jako nejkrásnější vzpomínka
Na otázku, jaký moment považuje za nejkrásnější, odpověděla bez váhání. Nebylo to její první, ale druhé vítězství ve Wimbledonu v roce 2014.
„Vyhrát podruhé je úplně jiný pocit než poprvé,“ vysvětlila. „Když už jednou víte, jaké to je, toužíte ten pocit zažít znovu. To byla asi nejlepší vzpomínka.“
Do svého posledního turnaje tak vstupuje pětatřicetiletá legenda s čistou hlavou, bez výčitek a s vědomím, že na kurtech nechala vše.