Únavou zbitý bojovník… Kincl přemýšlí, zda předat rukavice mladým

Myšlenkový zmatek po „tragikomickém“ boji

Patrik Kincl v posledním videu obnažil pochyby, které se mu usadily v hlavě i v rozbolavěné noze. V srdci bývalého šampiona se perou dvě touhy – naposledy vzlétnout ke zlatu, anebo odložit rukavice a postavit v Hradci gym, kde zrození válečníci budou dál psát jeho příběh.

„Jsem docela rozbitý… Asi si dovedete představit, co dělá moje noha,“ přiznal Kincl svým sledujícím a nechal nahlédnout do zákulisí po zápase s Makhmudem Muradovem, kterému podlehl po jednoznačném verdiktu na body.

 Energie vložená do thajského kempu, moře peněz i svědomitá příprava… nic z toho se podle něj v kleci nevrátilo zpět…

Cena poslední šance

V ideálním světě by Kincl chtěl odejít na vrcholu a zvednout ještě jeden opasek nad hlavu. „Jestli budu schopen zmobilizovat zbytek energie, najít ideální mindset a dát tomu poslední šanci…“ Po pětatřiceti letech však dobře ví, že každý další kemp ukusuje čas rodiny a bankovní účet hledí na fyzickou daň.

Gym jako dědictví

Druhá cesta vede domů, do Hradce Králové. Tam stojí All Sports Academy… skromné zdi, mezi nimiž už vyrostla slibná generace. „Možná dává větší smysl vložit zbytky sil právě do nich. Vytvořit klukům zázemí, jaké jsem sám postrádal,“ zamýšlí se Kincl a v hlase mu zní trenérský zápal.

Rozcestí, kde se nepodvádí

Zatím se nerozhodl. Výčitka, že neprodal přípravnou energii, hlodá stejně silně jako touha zapustit kořeny a vychovat šampiony nové éry. Jedno však Patrik Kincl zdůrazňuje pokaždé: ať už si vybere kteroukoliv cestu, udělá to naplno… a se stejným srdcem, s jakým kdysi poprvé vstoupil do klece.

Telefonát, který změnil těžkou váhu v UFC: Jones končí, právoplatným vládcem se stává Aspinall