Kozmův volný pád. Řešením je změna váhy či organizace

Byl to právě Kozma, kdo ve žlutočerných barvách předváděl ty nejlepší bitvy. V březnu 2019 získal po výhře nad Samulem Krištofičem pás šampiona a hned čtyřikrát ho obhájil, skoro každá z těchto válek přitom měla jedno společné. Růžový panter v nich dokázal jít až za hranu. Inkasoval strašné bomby a ustál je. Psychicky tím zdeptal třeba siláka Apolla Silvu či Bojana Veličkoviče, byť ten mu prohru o dva roky později zas vrátil.

Fyzicky nejbolestivější porážku ale Kozmovi nachystal Brazilec Kaik Brito a od té doby se vše změnilo. Nejsilnějsí Davidova zbraň se otočila proti němu. Proti šikovnému tvrďákovi toho „sežral“ už hrozně moc a bylo velkou chybou rozhodčího Voborníka, že to nechal zajít až tak daleko. Kozma se na konci doslova motal po kleci. Věren svému zvyku pokračoval pořád dál a ukončen byl nakonec vestoje, což nejlépe svědčí o jeho lví povaze i faktu, že byl ochoten v boji snad umřít.

Definitivně tím získal srdce všech, vzhledem k jeho další kariéře byla tahle prohra ale fatální. Od té doby absolvoval pět zápasů. První dva vyhrál – v tom prvním těsně přetlačil Lukasze Siwiece, v tom druhém jasně přestřílel Alexe Lohorého. Nutno ale podotknout, že Siwiec je stejně jako Kozma zemař a Lohoré měl od první minuty zlomenou ruku.

Nechci tím absolutně snižovat Davidův výkon. Chci tím říct, že v postoji ho ani jeden z nich neprověřil, což se ukázalo jako rozhodující. Další tři zápasy totiž absolvoval s postojáři a všechny dopadly stejně. Kozma byl vždy knouckoutován už v prvním kole. Ten nelítostný bombarďák, který pokaždé ustál nesmysl, najednou začal padat rychle k zemi.

Prohra v odvetě s Veličkovičem i hrozivé KO od Iana Surdu se daly ještě pochopit. Oba jsou evropská extratřída. Moc rád bych řekl, že do ní stále patří i David, bohužel to už ale není pravda. Na jeho kvalitách i odhodlání se nic nezměnilo, na píli v tréninku už teprve ne. Podle zákulisních zpráv dře možná ještě víc než jindy. Je to bojovník v tom pravém slova smyslu, leč zdraví už jde proti němu. Od zápasu s Britem začal mít „skleněnou bradu“. Je to důsledek jeho skvělé kariéry, osobitému stylu i toho, kam až sudí nechal zajít duel s Britem.

Trpký důkaz nabídl sobotní souboj s Robem Pukačem v Třinci. Se vší úctou k Robovi, kvalitativně je Kozma pořád výš, tenhle zápas měl být pro něj odrazovým můstkem. Místo toho ale Panter skončil opět otřesený na zemi. Zápas došel do finiše v čase 2:15, o výsledku se ale rozhodlo mnohem dřív. První povedená rána. Právě ta stačila Pukačovi k tomu, aby Kozmu nahulil, aby začal tahat za delší konec provazu. Krátce poté Kozmovi nevyšel laciný pokus o takedown a další už nestihl.

Jasně, v MMA je to často o jedné ráně, tohle se prostě může stát. Ne ale chlapovi, který měl svou úchvatnou kariéru vystavenou na tom, že takových ran přežije klidně deset za zápas. Pokud tuhle schopnost kvůli zdraví ztratil, ztratil i svou éru nesmrtelnosti. A z pozice hvězdy se rázem přesouvá do průměru.

Je to smutné, ale je to tak. Na trůn welteru se Kozma už nevrátí, vzhledem k nabité konkurenci se už k němu asi ani nepřiblíží. Sám to musí vědět. Na druhou stranu, je to pořád jednom sport a vzkazy o konci kariéry nejsou vůbec na místě. Pokud se na to Růžový panter pořád cítí, měl by pokračovat dál. Jen je třeba najít nový směr a motivaci. Sbírat totiž debakly od soupeřů, které by ještě před pár lety hravě porážel, si David absolutně nezaslouží a jeho odkaz by tím klesal níž a níž.

Řešení jsou tedy dvě. Tou první je zkusit změnit váhu. Už jen letmým pohledem se totiž zdálo, že Pukač i předtím Surdu byli v boji těžší, logicky tak bylo obtížnější je dostat na zem. Po přesunu do lehké váhy by už tuhle nevýhodu Kozma v boji neměl. Samozřejmě by i nedostával tak tvrdé rány, leč má to jeden háček. Dost zásadní. V Kozmově věku (32) chodí zápasníci většinou o váhu výš. Už nechtějí tolik shazovat, zatímco David by v lehké váze musel shazovat o sedm kil víc. Dokázalo by to jeho tělo zvládnout? Netroufám si odhadovat. Zůstávat dál ve welteru ale postrádá smysl. Minimálně v tom, jenž je ozdobou Oktagonu.

Řešením číslo dvě je tedy změnit organizaci. Ještě nedávno pro Kozmu věc naprosto nemyslitelná, leč na současnou situaci se nějak reagovat musí. A čert vem porážky jako takové. Způsob, jakým Kozma začal prohrávat, kazí jeho pověst daleko víc.

“David je pro mě osobní záležitost. Jen když o něm mluvím, zalívají se mi oči, byť i za Roba jsem samozřejmě šťastný. A co bude s Davidem dál? Cokoliv bude chtít, tak je možný,“ řekl šéf Oktagonu Ondřej Novotný krátce po Kozmové sobotní prohře.

Jeho slova byla naprosto pochopitelná. Kozma toho pro Oktagon odvedl tolik, že si zaslouží specifický přístup, klidně i doživotní smlouvu s organizací. V jakékoliv roli. Pokud bude ale pokračovat v roli zápasníka, potřebuje vidět nový směr a cíl, ať už bude jakýkoliv. Třeba čistě money fighty, třeba nová váha, třeba odchod do ciziny. Cesta zpátky na vrchol v Oktagonu je už ale bohužel zavřená.

V dubnu už to v Oktagonu nebude tak příjemné a srdečné přivítání, vzkazuje Humburgerovi hladový Pirát