Pravidelné schůzky se smrtí a míč pod košem: Kopecká zvládá medicínu i basketbal

Tátův stetoskop a maminčina oranžová mičuda

Anežka Kopecká se v medicíně ocitla prakticky po vzoru svého otce, který pracuje jako urolog v Havířově a zároveň provozuje soukromou ambulanci v nedalekém Šenově. Její matka zase krátce hrála basketbal, než se naplno vrhla na práci zdravotní sestry. Dcera tak bez okolků převzala rodinné geny.

„Táta je lékař, máma bývala basketbalistka. Rozhodla jsem se zvládnout oboje,“ říká se zamyšleným úsměvem Kopecká v rozhovoru pro sport.aktualne.cz.

Když tečou slzy ze studia, basket nabídne útočiště

Medicína umí být brutálně náročná – to znají všichni, kdo prošli lavicemi lékařských fakult. A Kopecká není výjimkou. Zažila krušné chvilky, kdy neviděla světlo na konci tunelu.

„Několikrát jsem vážně plakala nad učebnicemi. Když se v létě hrne zkouškové, a basket pauzíruje, nebylo kam utéct od stresu,“ popisuje.

Sport jí však přináší životní rovnováhu. Když šlápne na palubovku, mozek vypne neúprosný kolotoč anatomie, farmakologie a patologie.

Rána formaldehydu a podvečerní trénink

Tak trochu jako scéna z legendárních „Básníků“: ráno pitvy, odpoledne přednášky a hned poté přesun do haly. Kopecká si prošla i stážemi, kde se dostala do kontaktu s lidskou smrtí.

„První pitvy na kadáverech mám spojené s pocitem, že studium je drsné. Jenže pak jdete na trénink a vyčistíte si hlavu,“ popisuje.

Ona sama s nadsázkou říká, že si už pět let naplánovala „pravidelné schůzky se smrtí a basketbalem“, což jí kupodivu funguje.

Zázemí na univerzitě a v klubu: trojúhelník, který drží pohromadě

Kopecká netají, že občas musí lovit rezervy času i síly. Fakulta, klub, a navíc reprezentační povinnosti – to vše vyžaduje flexibilitu.

„Moje škola, klub i já sama si musíme vycházet vstříc. Když jsme letěly na EuroCup, upravila jsem si rozvrh. Klub mi vyhověl, já jim taky,“ vysvětluje, jak se dá poměrně hladce vyřešit absence na trénincích.

Jako budoucí lékařka je dokonce občas neoficiální zdravotní poradkyní pro spoluhráčky.

„Holky se mě ptají, co s bolavým kolenem, ale teprve se učím, spíš jen odhaduju,“ směje se. „Zkušený doktor by jim poradil lépe, ale snažím se aspoň o základní radu.“

Reprezentační sen: EuroBasket 2025 v domácím prostředí

Odmala Kopecká snila o reprezentaci, a před dvěma lety se její sen naplnil. Zahrála si pár minut, nasála atmosféru a v hlavě jí utkvěl cíl: ukázat se i na EuroBasketu 2025, který se zčásti odehraje v Brně. Pro ni takřka domácí prostředí, kde v současnosti válí za KP Tany Brno.

„Jsem hrozně zvědavá, jak si povedeme. Tým je mladý, ale máme rychlost, energii, a navíc podporu našich fanoušků,“ tvrdí Kopecká s patrným nadšením v hlase.

A jak to bude dál s medicínou? Díky náročné kombinaci oborů se zatím Anežka Kopecká rozhodně nechystá pověsit dres na hřebík. Po šesti ročnících (a pěti státnicích) se nejspíš vydá do nemocnice, aby se věnovala urologii nebo neurologii.

„Nechávám si dveře otevřené, zatím se rozhodnu, až odpromuju. Hlavní je, že mě to pořád baví,“ dodává odhodlaně.