GLOSA: Kinského přestup do Tottenhamu je ternem pro všechny strany. Slavii však spadl balvan ze srdce

Ze základu nikdo neodejde. A pokud ano, tak jen za pořádnou raketu. Tenhle jasný vzkaz vyslalo vedení Slavie směrem k fanouškům hned po skončení podzimní části, u jednoho jména zůstával ale otazník. Byť to nikdo neříkal nahlas, odchod Antonína Kinského si v klubu představit jistě dokázali. A paradoxně proto, že tenhle chlapík zkrátka vytřel všem zrak.

Možná ani sama Slavia totiž nečekala, že jednadvacetiletý talent v bráně prožije tak skvělý podzim. Minulou sezonu zářil na hostování v Pardubicích, tlak i konkurence v Edenu je ale jiný svět. Proto trochu překvapilo, že se po zranění Jindřicha Staňka stal jedničkou právě Kinský a nikoliv Aleš Mandous, mladý čahoun ale chytil šanci za pačesy. V první části ročníku byl suverénně nejlepším brankářem ligy. Statisticky i tím, jak konzistentní si držel celou dobu výkonnost.

Zatímco třeba sparťan Peter Vindahl chyboval skoro každý zápas, Kinský byl nechvějnou jistotou, jen sedm inkasovaných branek je toho důkazem. Že zrovna ve Slavii to má brankář lehké? Nenechte se mýlit. Čelit pár tutovkám za zápas bývá těžší, než když jste celý zápas v permanenci. Musíte mít kvalitu i pevné nervy a Kinský prokázal obojí. Díky skvělé hře nohama byl navíc maximálně platný při rozehrávce. Mnohem víc než Staněk, o Vindahlovi ani nemluvě.

I proto se v něm zhlédl Trpišovský a teď i Tottenham. Kinský je prototyp moderního gólmana, co má všechno před sebou, pro Hotspur znamená investicí do budoucna. Jeho chvíle ale může přijít hned. Jednička týmu Guglielmo Vicario je totiž na marodce a jeho chybujícímu zástupci Fraseru Forsterovi bude v březnu 37 let.

To všechno hraje Kinskému do karet, minimálně stejně šťastná však musí být i sama Slavia. I když přišla o oporu, půl miliardy korun je víc než adekvátní náplast, notabene v zimě a ještě za gólmana. Byl to dárek v ten nejlepší možný čas. Zpátky do hry se totiž vrací uzdravený Staněk, jenž měl ve Slavii před zraněním předplacen post jedničky, vidět ho jen na lavičce by neprospělo nikomu. Stejně jako vidět tam Kinského, jehož tržní cena by tím letěla hned dolů. Přetlak v bráně by navíc mohl rozhodit šlapající tým.

Teď je tenhle problém elegantně vyřešen, skončilo to naprostým happy endem. Tedy úplně jinak než před lety v případě Ondřeje Koláře. Také on byl svého času slávistickou jedničkou, na kterou se poptávala půlka Evropy, klub však jeho odchod hrozně prováhal. Odmítl všechny nabídky. Dokonce i tu z francouzského Nice, které nabízelo přes 300 milionů korun. Hráč se mohl finančně zabezpečit, Slavia si královsky vydělat, nic z toho se ale nestalo. Místo toho přišel brutální faul Kemara Roofea, jenž v dresu Glasgow Rangers málem rozkopl Kolářovi hlavu. Způsobil mu tím šílené zranění s trvalými následky, do své bývalé formy se tak Ondra už nikdy nevrátil. Přišel o vysněný postup, zakrátko i o pozici ve Slavii. Nakonec se tam propadl až do role brankáře číslo tři.

I proto si tenhle smutný příběh na Slavii všichni dobře pamatují. A o to radši jsou, že nabídku Tottenhamu ani nešlo odmítnout.