Bosák píše pro Sportwin: Z ničeho nic na vrchol aneb vzestup Jiráčka

Exkluzivně pro čtenáře sportwin.cz si Jaromír Bosák připravil pár slov k jednomu z největších fotbalových objevů za poslední rok - Petra Jiráčka. Tak Petr Jiráček prý stojí 125 milionů. To je skok pro kluka, který ještě nedávno čutal za Sokolov a není to tak dlouho, co na něj pískali a hanlivě pokřikovali i plzeňští diváci, když nastupoval na pár minut za Viktorii. „Co jste to sem zase přivedli, vždyť je to nemehlo“ - tak by se asi dalo shrnout prvotní názor západočeského publika na Jiráčka. A ejhle, je z toho reprezentační kariéra a dálnice směrem do Evropy. Přiznávám, takové příběhy mám rád. Řekl bych, že Petr Jiráček má před očima docela slušný vzor. Příběh nejslavnějšího západočeského fotbalisty má s tím Jiráčkovým poměrně dost styčných bodů. Vždycky jsem byl hrdý na Pavla Nedvěda a jeho úspěchy. Nic na tom nemění to, že jsme se v průběhu let na mnohém neshodli. Ale ten fakt, že Pavel pochází tam od nás a dotáhl to až ke Zlatému míči, to je přece něco. Jako žák a dorostenec jsem v dresu Františkových Lázní objezdil mnohá, možna všechna, hřiště v okresu Cheb. Tedy i to škvárové v nedaleké Skalné. Možná i z něj mám do konce života pár zrníček škváry pod kůží. Ne, s Pavlem jsem se na hřišti nepotkával, je to zajíc o pár let mladší, takže hrával v mladších kategoriích a hlavně brzo zamířil do Plzně k trenéru Žaloudkovi. Ovšem důležité pro mě je, že vím, v jakých podmínkách vyrůstal a odkud se dostal až do slavného Juventusu. Musel na sobě hodně dřít, víc než jiní, aby byl tam, kde byl. Leckdy to měl víc než těžké. Okolí ho dlouho nebralo vážně. Maximálně jako jednoho z mnoha. Podobné je to u Petra Jiráčka. Nikdo mu nepředpovídal takovou kariéru, jaká se před ním otevřela v posledním roce. Jenže velká pracovitost nese sladké ovoce. Jiráček má zdravý kořínek. Dobře ví, že nemůže povolit, ubrat na píli a snaze o stálé zlepšování. Jeho způsob hry není založen na ekvilibristice ala Messi, je dokonalým týmovým hráčem. Což je ideální pro působení právě ve Viktorce. Dá se říci, že „Jiras“ je ideálním prototypem antihvězdy. Jsem zvědav, jak to s ním bude dál. Ať půjde kamkoli, bude si muset zvykat na nové spoluhráče, jinou herní filozofii, jazyk i prostředí. Ale jak ho tak poslední dva roky sleduji, nemám o něj strach. Tenhle kluk se protluče.