- Petr Zajíc ,
- 07. 10. 2026
Téměř dva tisíce slov, osm bodů údajné dohody a objetí, které podle něj nic neznamenalo. Cristiano Ronaldo v úterý večer vysvětlil, proč opustil portugalský reprezentační sraz, a trenéra Jorgeho Jesuse obvinil, že mu dvakrát nedodržel slovo.
Jednačtyřicetiletý kapitán Portugalska slíbil, že pravdu řekne „v pravý čas“. Ten přišel týden po jeho odchodu z kodaňského srazu. Podle prohlášení, které převzal Sky Sports, začalo všechno 27. září v Norsku. Jesus mu prý v den zápasu oznámil, že odehraje půlhodinu.
„Všichni znají zbytek. Od poločasu jsem se rozcvičoval, díval se, jak ubíhají minuty, a nikdo mě nezavolal. Trenér mi nedodržel slovo,“ napsal útočník Al Nassru.
Večer v Oslu, jaký Ronaldo nezažil osmnáct let, odstartoval spor, který se během pár dní rozrostl v nejostřejší konflikt jeho reprezentační kariéry.
Následovala schůzka, které se podle Ronalda účastnil i sportovní ředitel Al Nassru Simão Coutinho. Ronaldo tvrdí, že na ní vznikl dokument o osmi bodech, které měl Jesus zopakovat na tiskové konferenci. Trenér v nich měl přiznat chybu: poslal prý na rozcvičku hráče formátu Pelého nebo Maradony a nepustil ho do hry. Podle Ronalda měla zaznít i věta, že Jesus Cristiana v týmu nechce trochu, ale hodně.
Tisková konference podle Ronalda dohodě vůbec neodpovídala, přestože jejich rozhovor skončil tím, že ho Jesus požádal o objetí. „Bylo to podruhé, co mi nedodržel slovo. Rozhodl jsem se opustit sraz, aniž bych čekal na další porušený slib,“ uvedl.
Jesus jakoukoli takovou dohodu na nedělní tiskové konferenci popřel. Ronaldovi přitom nechal dveře do národního týmu otevřené, zároveň ale prohlásil, že se nikomu omlouvat nebude.
Portugalský rekordman v počtu startů i gólů se spoluhráčům i fanouškům omluvil a přiznal, že ho federace může potrestat. Konec ale neohlásil. „Pokud budu fyzicky v pořádku, budu hrát za svůj klub, doufám s góly, a odpykám si případný trest, budu k dispozici jako vždy dosud, abych za náš národní tým bojoval a vyhrával,“ vzkázal.
Ostře se ohradil proti řečem o důstojné rozlučce, kterou mu chce federace dopřát. „V životě jsem se naučil, často hladový a bez jídla, že nikdo nikomu nic nedává,“ napsal. Rozlučkové zápasy podle něj přijdou, až bude čas. Reprezentace pro něj ale pořád znamená hlavně soutěžit.
Na závěr připomněl den, kdy se dozvěděl o smrti otce. Byl tehdy na srazu a rozhodl se zůstat do konce zápasu, který se hrál druhý den. „Udělal jsem pro svou zemi to, co bych nikdy neudělal pro žádný klub.“